V chrudimských lesích vznikly tři desítky nových tůní

„Naše městské lesy těžce zasáhla kůrovcová kalamita posledních let. Jenže klíčovou roli zde hraje sucho a teplo. Pokud je strom oslaben suchem, nemá proti kůrovci šanci. Zdravý a vodou dostatečně zásobený strom si se škůdci hravě poradí,“ řekl starosta města František Pilný.

„Když už tedy nějaká voda naprší, je potřeba jí co nejvíce zachytit. Tůňky vybudoval lesní správce na odvodňovacích kanálech, kterými se naši předci naopak snažili lesy odvodnit,“ dodává.

Studny jsou po letech plné. Ale na jak dlouho?

Třiatřicet nových tůní

„Situace našich předchůdců v minulosti byla dočista jiná, potýkali se s podmáčenými porosty, ve kterých bylo možné hospodařit jen obtížně. My jsme postaveni před opačný problém,“ potvrdil Zdeněk Odvárka, jednatel společnosti Městské lesy Chrudim. V příhodných místech nedaleko lesnických cest bagr rozšířil a prohloubil meliorační příkopy a vytvořil v nich hrázku s přepadem.

Celkem vzniklo ve třech etapách 33 tůní, a to nejen v rekreačních lesích na Podhůře, ale také v lesích v okolí Pohledu a Palučin. „Drobné tůně jsou jen nepatrným zásahem v lesní krajině, přesto jejich vodohospodářský význam nelze pominout. Voda z intenzivnějších srážek nezmizí v nejbližší vodoteči, ale zůstane v lese,“ uvedl místostarosta Aleš Nunvář. Některé tůně udrží vodu po celý rok, jiné budou pomalu vysychat a naplní se vždy po větších deštích.

Loutkářské okénko: Odvázané léto bude!

„Nezanedbatelnou úlohu mají tůňky i jako zdroj vody pro zvěř. Napajedla nebo také menší biotopy s obojživelníky a další drobnou faunou jsou v posledních suchých letech čím dál vzácnější,“ dodává místostarosta. Celkové náklady na obnovu všech tůní činily necelých 100 tisíc korun, v průměru 3000 korun za jednu. Uhradila je společnost Městské lesy Chrudim. Aleš Prokopec