Kliknutím zvětšíte"Za rok výměnou svítidel v základní škole uspoříme 62 procent elektrické energie. Návratnost počítáme zhruba 10 let s životností svítidel 40 let. Jestli se ovšem ceny energií budou vyvíjet jako dosud, návratnost bude mnohem rychlejší," uvedl hlinecký starosta Miroslav Krčil.
Cenu energií má Hlinsko fixovanou ještě na příští rok, ale s ohledem na aktuální situaci na energetickém trhu hodlá pokračovat a investovat i nadále do snížení spotřeby energií budov a zařízení města. Zároveň ale připravuje i kroky, kdy alespoň část spotřeby pokryje z vlastních zdrojů, například z fotovoltaických panelů na střechách budov.
Na rozdíl od Chrudimi nemá dosud Hlinsko na střechách svých objektů žádnou fotovoltaiku. "Samozřejmě využijeme dotační výzvy na komunitní energetiku. Ono to vypadá na první pohled hezky, ale nejdřív si musíme všechno pořádně spočítat," zdůraznil starosta.
Město nachází úspory elektřiny především v zateplování budov a dál pokračuje ve výměně svítidel veřejného osvětlení po celém Hlinsku a jeho místních částech. V příštím roce už by se mělo úsporně svítit po celém jeho území.
TEPLO Z BIOMASY
V současné době spousta domácností bojuje s obrovským zdražením plynu a obavy z nadcházející topné sezony jsou tudíž obrovské. Lidé na hlineckém sídlišti mohou být v klidu, patnáct set bytů totiž zásobuje teplem společnost Hlinecká teplárna, která spaluje dřevní štěpku. Do roku 2001 fungovala na uhlí, poté zakoupila plynové kotle. Avšak v roce 2008 stoupla skokově cena plynu meziročně o třicet procent, na což teplárna zareagovala pořízením kotlů na dřevní štěpku.
V roce 2009 zprovoznila parní kotel o výkonu 2,1 MW na spalování čisté dřevní štěpky, který se na výrobě dodávaného tepla podílel celou polovinou. To pak umožnilo snížit cenu tepla. Další impulz pro rozšíření výroby tepla z biomasy nastal po opětovném skokovém zdražení plynu v roce 2011. Tehdy si dala teplárna za cíl vybudovat zdroj, který bude z biomasy vyrábět 95 procent tepla. V roce 2013 byl tento cíl splněn. Došlo k instalaci nového teplovodního kotle na spalování čisté dřevní štěpky o výkonu 2 MW.
Desetimilionovou finanční investicí, a to bez dotace, stejně jako při instalaci prvního kotle na biomasu v roce 2009, dosáhla teplárna stabilizace ceny tepla a je nezávislá na dodávkách plynu. K výrobě tepla je využívána biomasa z okolí.
"Jsme opravdu rádi, že jsme na teplárnu napojeni. U nás v Hlinsku jsou zimy tuhé a my máme malé děti. Neumím si představit, že bychom se kvůli zdražení plynu doma třásli chladem," řekla mladá maminka Jana před vchodem do jednoho z domů.
Na teplárnu je napojena i jedna z místních škol - ZŠ Smetanova. Už delší dobu mají o přechod z plynu na biomasu zájem i další okolní domy.
57
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
