Přijel syn s dětmi a vnoučaty, jubilantce popřáli i zástupci pardubického městského obvodu č. 6, protože trvalým bydlištěm je Marie Lizánková stále v Čivicích. Ke krásnému jubileu jí popřáli i zaměstnanci a klienti domova.

"Byla to hezká oslava, paní Lizánková měla z květin a hlavně ze sladkých dárků radost," řekla sociální pracovnice heřmanoměsteckého domova Petra Linhartová.

Do oslavy stých narozenin se paní Lizánková těšila poměrně dobré kondici a žila v domácím prostředí se svým synem. Bohužel při oslavě krásných kulatých narozenin špatně dosedla a zlomila si nohu. Od té doby se její hybnost snížila.

Když Marie oslavila sté narozeniny, prohlásila: „Není na mě nic zvláštního.“ Ale ona to není docela pravda. Její manžel byl krátce po ukončení 2. světové války poslán pracovně na Slovensko a ona synem zůstala v Pardubicích. Muž byl často mimo domov, musela se o dítě postarat sama. Pracovala jako úřednice, chodila do Sokola, bavila ji zahrádka a ruční práce.

Oslava se uskutečnila po dvou letech a tentokrát v Klášterních zahradách.
Den Země v Klášterních zahradách? Přesun akce sklidil vedle chvály i kritiku

Když se dožila 100. narozenin, prohlásila: „Když jsem byla osmdesátiletá, uvědomila jsem si, že už mi umírají sourozenci, příbuzní a vrstevníci, a říkala jsem si: Už to čeká na mě. Ale nikdy jsem si to tak nepřipouštěla, že bych měla umřít. A ještě ani teď, když jsem si zlámala nohu, byla jsem po operaci, tak jsem doufala, že to bude dobrý. Ale ono to moc dobrý není, nedá se svítit. Myslím, že mám před sebou tak ještě 2-3 roky, víc asi už ne.“

Redakce Deníku přeje paní Marii hodně zdraví do dalších let s vírou, že zvedne statistiku dlouhověkých obyvatel Pardubického kraje.