Ředitelka domova Lenka Kábelová tvrdí, že je určitým problémem jejich věk a také skutečnost, že mají sociální handicap. „Těm dětem je dvanáct až čtrnáct let, což může zájemce o adopci nebo pěstounskou péči odradit. Je známo, že zájemci o umístění dítěte do rodiny preferují mladší věk. Také fakt, že děti pocházejí většinou ze sociálně slabých a nepřizpůsobivých rodin, hraje v rozhodování velkou roli,“ míní ředitelka.

Jen dvě děti našly nový domov

Za posledních pět let se dostalo do rodin jen minimum přestavlckých dětí. Lenka Kábelová vzpomíná, že byly zřejmě dvě. „Stává se, že se některé z pěstounské péče vrátí, náhradní rodiče nejsou schopni svou novou roli zvládnout,“ pokračuje ředitelka.

Zájemci o adopci nebo pěstounství by podle jejích slov měli v první řadě oslovit příslušný městský úřad a na tamějším sociálním odboru se zajímat, jaké kroky je nutné učinit. Radu poskytne i Úřad sociálně právní ochrany dětí, který sídlí v Brně. „Naše děti jsou tam zapsány v registru. Pokud by se našel nějaký zájemce o konkrétní právně volné dítě z přestavlckého oddělení, jistě bychom dokázali v té věci pomoci,“ ujišťuje Lenka Kábelová.

Možná by si někdo z momentálně právně volných dívek a chlapců mohl padnout s budoucími „rodiči“ do oka. Není ale možné objekt navštívit a děti prohlížet jako housky na pultu. „Existují jiné možnosti. Pořádáme například veřejně přístupné akce, třeba minulý týden to byla tradiční Kuličkiáda. Pokud se s námi předem zájemci o osvojení domluví, rádi je pozveme. Není potom problém dítě vidět, aniž by to vědělo a žilo v naději, která pro něj může být traumatizující,“ dodává Lenka Kábelová.

O tom, zda žadatel je či není zařazen jako osoba vhodná stát se osvojitelem či pěstounem dítěte, na Chrudimsku rozhoduje Krajský úřad v Pardubicích. „Čekací“ doba na vyřízení žádosti o osvojení je odvislá od požadavků žadatelů a představ o dítěti. „Převážná část žadatelů chce přijmout dítě ve věku co nejmenším, ne odlišného etnika, zdravé. Pohlaví dítěte není pro žadatele, až na výjimky, rozhodující. Žadatelé o osvojení čekají na takové dítě pět, šest i více let od podání žádosti. Ti s méně náročnými požadavky mohou získat dítě v době mnohem kratší,“ informuje Marie Holetová z oddělení péče o rodinu a dítě odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu v Chrudimi. V současné době je podle jejích slov evidováno třicet šest žádostí o náhradní rodinnou péči. Z toho je 27 žádostí o osvojení, osm žádostí o pěstounskou péči a jedna žádost o péči poručníka.

V roce 2007 bylo svěřeno do náhradní rodinné péče celkem čtrnáct dětí, z toho jich šest zamířilo do pěstounské péče, šest se dostalo do péče jiných občanů než rodičů a dvě děti byly svěřeny poručníkovi.

Čekací doba závisí na představách

Klasická pěstounská péče je určená pro děti, které nemohou být vychovávány svými rodiči . „Čekací“ doba na tento druh náhradní rodinné péče je opět závislá na představě budoucích pěstounů o dítěti.

Je málo žadatelů, kteří by chtěli přijmout dítě se zdravotním problémem, se závažnou rodinnou anamnézou nebo dítě, které má jako zákonné zástupce stále své rodiče, a ti nejsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti či způsobilosti k právním úkonům. „Žadatelé, kteří nemají tak velké nároky na dítě a nevadí jim, že biologickým rodičům zůstává nadále role zákonného zástupce dítěte, se mohou dočkat dítěte poměrně brzy, i bezprostředně po schválení žádosti. Ti ostatní čekají déle, dva, tři roky nebo i déle, než se najde dítě, pro které jsou právě oni vybráni jako vhodní budoucí pěstouni,“ dodává Marie Holetová.