"Byla to naše reakce na to, že bylo zpochybněno měření našich radarů v záměru pokračovat v těžbě na Zárubce. Tyto čerstvé výsledky máme zpracované do podoby velmi kvalitní studie a jsme připravení na další kolo jednání. Ukázalo se, že naše radary jsou naprosto v pořádku," řekl starosta obce Michal Vychroň. Nainstalovat v Prosetíně úsekový radar je podle jeho slov velkým problémem, který naráží na přísné zákony.

"Vymahatelná regulace rychlosti je jediná smysluplná obrana. My si ale jednoduše radar pořídit nemůžeme, brání nám v tom legislativa. Musí to být ve spolupráci s obcí s rozšířenou působností a se státní nebo městskou policií. Ty však, jak nám bylo řečeno, tuto službu u nás personálně nemohou zajistit," uvedl starosta. Obec by si podle jeho slov mohla pořídit úsekový radar, aniž by utratila korunu. Dostala totiž nabídku od firmy Skanska, která lom Zárubka provozuje. "Nejen že by koupili radar, ale ještě by nám jako satisfakci za překročení rychlosti náklaďáků přispívali do rozpočtu," vysvětlil Vychroň.

Miliony za pokuty

Prosetín spadá do rozšířené působnosti města Chrudim. Tamní bývalý místostarosta Pavel Štěpánek přišel před časem s myšlenkou zřídit nadační fond, do něhož by plynuly peníze z vybraných pokut za překročení rychlosti v okolních městech a obcích. Těm by se peníze vrátily a mohly by tak investovat do zvýšení bezpečnosti účastníků provozu. Mohlo by jít o miliony korun ročně.

Každý den čelí obyvatelé Prosetína zvýšené dopravě a překračování povolené rychlosti nákladních, ale i osobních aut. Jediným řešením je úsekový radar, ale zákony jsou neúprosné.Zdroj: Obec Prosetín

Chrudim si dosud jako každá obec s rozšířenou působností peníze ponechávala, v současné době mají úředníci na starosti pouze jeden radar, a to v Hrochově Týnci, kde mají městskou policii.

"Legislativa týkající se systému měření rychlosti je překvapivě velmi složitá. Tím, kdo radar vytěží, totiž musí být jen státní nebo městská policie. Ta informaci pošle správnímu orgánu, tedy městskému odboru dopravy, kde se úředník musí podívat, zda je na snímku z radaru řidič k poznání. Potom je jeho povinností rozmazat obličeje spolucestujících. Potom teprve může poslat podklady k zaplacení pokuty. Je to náročné a podle mého názoru zbytečné - pětadevadesát procent řidičů pokutu totiž okamžitě platí," uvedl chrudimský starosta František Pilný.

Každý den čelí obyvatelé Prosetína zvýšené dopravě a překračování povolené rychlosti nákladních, ale i osobních aut. Jediným řešením je úsekový radar, ale zákony jsou neúprosné.Zdroj: Obec Prosetín

Myšlenka zřídit nadační fond stále trvá, má o něj zájem hned několik obcí. Například v Zaječicích chtějí zřídit úsekový radar, který by oboustranně hlídal maximální rychlost vozidel ve třech čtvrtinách vesnice. "Žádost jsme předali k posouzení policii a chrudimskému odboru dopravy. Máme už i vytipovanou firmu s dobrými referencemi, která by radar zřídila. Co se týče nadačního fondu - nám v žádném případě nejde o výdělek, ale o bezpečnost našich občanů," zdůraznil zaječický starosta Robert Pavlačič.

Zavedou radary?

Samotné město Chrudim rychlost na svém území v uplynulých letech nemonitorovalo. V minulém volebním období si to prosadilo politické seskupení Chrudimáci v čele se současným neuvolněným místostarostou Petrem Lichtenbergem. Nyní však už v koaliční smlouvě žádná taková podmínka není. "Já nejsem proti tomu, aby byly radary třeba v blízkosti škol nebo mateřských škol. Ale co se týče výjezdů z města, stále si stojím na svém - byla by to jen snaha z lidí dostat peníze za pokuty. Obce mají k dispozici dost veřejných financí, než aby si tímto musely vylepšovat své rozpočty," zdůvodnil Lichtenberg.

Chrudimský starosta Pilný tvrdí, že radary jsou jediná účinná zbraň proti rychlé jízdě. "Mohli bychom instalovat na silnice retardéry, ale tím omezíme i ukázněné řidiče. Navíc tyto zpomalující pásy nesmějí být na vozovkách první třídy. Mezi rizikové úseky patří třeba ta v Markovicích u prodejny zmrzliny, kde snad nejede padesátkou nikdo. Počítám, že toto je první místo, kam radar instalujeme," řekl Pilný.

Ujíždějící motorkář
VIDEO: Motorkáře bez řidičáku policisté dohnali v Prachovicích až v lese

V okolí Hlinska radary číhají na neukázněné řidiče více než pět let. Město Hlinsko jako obec s rozšířenou působností se dohodlo hned s několika vesnicemi. Některé radary jsou nastálo, jinde je strážníci instalují náhodně. Do poslední chvíle tak řidič neví, zda je schránka prázdná, nebo na ně blikne světlo.

"Nadační fond? My žádné složitosti nevymýšlíme. Naše dohoda s obcemi je jasná, ony chtějí zvýšit bezpečnost a my všechno připravíme a potom zabezpečíme veškerou agendu," popsal hlinecký starosta Miroslav Krčil. Město si peníze z vybraných pokut nechává, ale hodně z této sumy musí zaplatit. "Jednou až dvakrát ročně se radary metrologicky kalibrují, máme i značné personální náklady," upozornil Krčil.