„Podmínky prodeje se od roku 2002 výrazně změnily a my se jim musíme přizpůsobit, abychom dosáhli výsledků srovnatelných s minulými roky,“ uvádí vedoucí tržnice Karel Matoušek. „Přesvědčil nás o tom závěr minulého roku, který způsobil pokles účasti prodejců, a tím i návštěvníků, přestože v předcházejících letech toto období bylo průběhem a účastí na trzích jedním z těch nejlepších,“ připomněl vedoucí tržnice.

Podle starosty obce Luboše Netolického stály za poklesem tržeb mimo jiné i povinností, jež pro prodejce vyplynuly ze zavedení elektronické evidence tržeb. „Ty úplně nejmenší prodejce to pravděpodobně ve mnoha případech odradilo,“ míní starosta. „Chceme proto dál podporovat a rozvíjet i takzvané bleší trhy, které jsme začali pořádat souběžně s trhy tradičními. V rámci bleších trhů se totiž mohou zbavovat různých nepotřebných věcí z domácností i ti lidé, kteří nevlastní žádné živnostenské oprávnění,“ pokračuje starosta obce.

Podle něj také prodej osobních věcí nepodléhá ze zákona ani dani z příjmu. „Určitou naději do budoucna ale vidíme i v navrhované úpravě zákona, která v tomto týdnu prošla prvním čtením v poslanecké sněmovně. Podle této úpravy by živnostníci byli povinni elektronicky evidovat tržbu až od ročního obratu ve výši jednoho milionu korun,“ připomíná rosický starosta Luboš Netolický.

Bleší trh umožňuje lidem jednoduché a výhodné zpeněžení i těch věcí z domácností, dílen, půd či sklepů, které by jinak bezplatně vyhodili do kontejnerů či do sběrných dvorů. Bleším trhům ale naopak vůbec nenahrává, že s rozvojem internetu přišly ke slovu i další možnosti. „Já osobně jsem na bleším trhu dosud nic neprodával a kdybych se náhodou potřeboval čehokoliv zbavit, tak bych si stejně tuhle možnost nevybral. Nepotřebnou věc bych raději nabídl ostatním ke koupi prostřednictvím některého z internetových aukčních serverů,“ svěřil se Deníku například Chrudimák Lukáš Božetický.