Jednota, která byla založena před sto padesáti lety, patří k nejstarším českým i evropským společnostem. Profesor Čeněk Strouhal byl jedním z jejích prvních členů.

Narodil se 10. dubna 1850 v Seči. Po maturitě studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Nejdříve pracoval na pražské hvězdárně v Klementinu, v roce 1875 se stal asistentem ve Würzburgu a tam se následně habilitoval svou prací O zvláštním způsobu buzení zvuku. V roce 1882 se stal profesorem experimentální fyziky na české Univerzitě v Praze. Oprávněně je považován za zakladatele české experimentální fyziky a za zakladatele fyzikálního ústavu, jehož výstavbu sám vedl. Nazývá se po něm bezrozměrné Strouhalovo číslo, které určuje frekvenci oscilací vznikajících při obtékání tělesa (například telefonních drátů ve větru nebo lopatek turbiny.

Čeněk Strouhal byl skvělým pedagogem, s čímž úzce souvisí jeho bohatá publikační činnost a známé učebnice: Mechanika, Akustika, Thermika a Optika. V letech 1903 1904 byl rektorem české Univerzity, byl členem české zkušební komise pro učitelství na gymnáziích a školách reálných, členem Královské české společnosti nauk, České akademii věd a umění a mnoha dalších zahraničních společností.

Byl jedním z prvních členů Jednoty českých matematiků a fyziků, která byla založena 28. března 1862. Profesor Strouhal byl v letech 1900 1922 předsedou této společnosti. Zemřel v Praze před devadesáti lety, 23. ledna 1922.

Pochován je na hřbitově v Seči, pamětní deska je na domě č.p. 56 na Strouhalově náměstí. Jeho vnuk, Evžen Strouhal, emeritní profesor l. lékařské fakulty UK o něm vydal vydává v nakladatelství Academia obsáhlou publikaci.

Josef Kubát