„Byli jsme se teď s manželem na přehradu podívat a běžně jsme procházeli některými místy, kde bychom nad sebou normálně měli ještě tři metry vody,“ uvedla Chrudimačka Ludvíka Kálesová. Úbytek se podle ní projevil hlavně v místech, kde mají přehradní břehy nejmírnější sklon. „Velkou část obnaženého dna je možné přehlédnout například v oblasti hoješínské hospůdky Pod Drnem a třeba známý sečský ostrůvek už dělí od suchého břehu jen asi desetimetrový pás vody,“ dodává Ludvíka Kálesová.

Vodohospodáři nemohou ponechat vše živé v korytě pod přehradou svému osudu, avšak zároveň nemohou řeku Chrudimku nijak výrazně z přehrady dotovat. Odtok z nádrže proto v současnosti udržují jen zhruba na třech čtvrtinách krychlového metru za sekundu. Potíž je ale v tom, že přítok v Přemilově se už delší dobu pohybuje jen přibližně na čtvrtině až třetině této hodnoty.

Takřka bez vody zůstává přehrada v Pařížově. Aktuálně se vodní hladina v Pařížovské přehradě na řece Doubravě drží jen zhruba osmdesát centimetrů nad hladinou stálého nadržení. Také v tomto vodním díle tedy chybí zhruba pětimetrový sloupec vody. Pařížovská přehrada je ale oproti té Sečské výrazně menší a mělčí, takže na ni sucho dopadá o hodně dramatičtěji.

Přibližně do své poloviny je naplněna Hamerská přehrada na horním toku Chrudimky. Z ní teď odtéká do říčního koryta zhruba sedmdesát litrů vody za sekundu.

Nejlépe dotovanou přehradou na řece Chrudimce zůstává přehrada v Křižanovicích. Ta je dlouhodobě naplněna téměř po okraj, neboť slouží jako jeden z nejdůležitějších zdrojů pitné vody. Upravenou vodu z Křižanovické přehrady využívají nejen lidé a podniky na Chrudimsku, ale také v sousedních regionech, se kterými je zdejší vodárenská síť propojena dálkovým potrubím.