Návštěvníci nasavrckého archeoskanzenu mohli zažít keltské věštění, svěcení takzvaného slunovratového polena a podívali se na zdobení kovářova domu. Zájem byl o výrobu ozdob, kterélidé dnes už neznají.

„O oslavě návratu slunce pochopitelně nemáme tak přesné informace, ale vycházíme z velice starých historických pramenů,“ uvedl jeden z pořadatelů keltské akce Jan Klouda.

Keltové považovali zimní slunovrat za den, kdy se narodil nebo spíše znovuzrodil, sluneční bůh Belen, syn Bohyně a rohatého boha Cernunna. Zimní slunovrat byl den naděje, neboť slunce začalo posilovat svou moc a dávalo tak příslib nového života. Ovšem nejen Keltové, ale i další kultury považují 21. prosinec za den narození svého buď slunečního,nebo jiného vysoce postaveného boha.

V zimním období je Země Keltů uzavřena, zpřístupněna bude až v březnu, a to o víkendech. Výjimkou je 19. leden, kdy se v nasavrckém archeoskanzenu uskuteční akce Železný kelt(ka). Jde o nejtvrdší zkoušku Země Keltů obsahující sedm disciplín, které prověří připravenost účastníků přežít v ledovém počasí, odvahu projít tmou a sílu vzepřít se únavě.