Ve smutečních síních nezní jen klasika, ale i rock

Píseň Stairway to heaven byla pro Petru Škvoreckou z Hradce Králové vždycky jen jedním z hitů od Led Zeppelin. Před čtyřmi lety se však z ní stalo něco víc. Vzpomínka na člověka, který odešel na věčnost, a právě song „Schody do nebe“ zněl při posledním rozloučení.

„Zvláštní. Člověk tu píseň slyšel už milionkrát, ale nikdy ne takhle. Dokud Mára žil, byla bezvýznamná a obyčejná. Teď, když už mezi námi není, pokaždé, když zazní, myslím na něj,“ zahloubá se osmadvacetiletá Petra.

Nyní už se písním, které zní na rozloučenou zesnulým, meze příliš nekladou. Přestože většinou stále v pomyslném žebříčku vedou klasické hity Až mě andělé od Petra Spáleného nebo Ave Maria od Andrea Bocelliho, není už problém ve smuteční síni zaslechnout rockovou muziku nebo i techno.

U starších vede Ave Maria

„Výběr skladeb hodně záleží na tom, s kým se pozůstalí loučí,“ říká referentka pohřební služby pardubického krematoria Soňa Lipavská. „U starších jednoznačně vede Ave Maria, Snění od Schumanna, hodně se hraje Nabucco, Alžbětínská serenáda a pochopitelně písně jako Čechy krásné, Čechy mé nebo Ta naše písnička česká,“ uvedla několik příkladů Lipavská.

Při rozloučení s mladšími lidmi je výběr ještě pestřejší. „Někdy si lidé přenesou na CD skladby, které měl pohřbívaný rád. Často jsou to rockové balady, nejvíc hrané jsou ale písně Až mě andělé, U nebeských bran a další,“ dodala.

Provozovatelé pohřebních služeb většinou nechají výběr muziky na pozůstalých. Jen občas musejí trochu volbu usměrnit. „Že bychom vyloženě někomu něco rozmlouvali, si nepamatuji. Ale obecně všem radíme, aby zvolili vždy klidnější hudbu. Je jasné, že pokud zazní techno, tak to nebude žádná táhlá melodie, avšak jde o to, aby to nebylo až příliš hlasité,“ objasnila Vladimíra Píchová z hradeckého Pohřebnictví za Bílou věží.

Do obřadu se zpravidla vejde pět až šest skladeb. Že vkus pozůstalých je stejný i v jiných koutech východních Čech, potvrzují pohřebnictví v dalších městech. „Nejpopulárnější jsou při obřadech jednoznačně Až mě andělé nebo U nebeských bran. To necháváme hrát starším i mladším lidem bez rozdílu. I když si vyberou nějaký playlist, tak nakonec k tomu chtějí zahrát tyto dvě písně,“ přisvědčil Václav Vacek z pohřební služby A + A Kaspo v Ústí nad Orlicí.

Spíše se využívá reprodukovaná hudba

Dávno už jsou pryč také doby, kdy na kůru v kostele či na balkoně ve smuteční síni stáli muzikanti. Dnes už se spíše využívá reprodukovaná hudba.

„Pokud se jedná o poslední rozloučení v kostele, pak ještě stále můžeme vidět převážně živou hudbu. V smutečních síních naopak převažuje hudba z CD, a to různých žánrů,“ objasnil František Fischer z Krematoria Jaroměř.

Přesto například hudební soubor pardubického krematoria ve velké obřadní síni má čtyřčlenné obsazení: varhany, housle, violoncello (viola) a zpěv. Jen v klasické hudbě těleso nabízí osmdesát titulů, podobný počet v populární hudbě, nechybí však ani desítka duchovních písní.