Veřejnost, ale především porota složená z odborníků se tu seznámila s tím, jak město naplňuje standardy v oblasti veřejné správy, životního prostředí, územního plánování, nebo jak společně s obyvateli hledá řešení problémů.

Kam z vrcholu dál?

Chrudim v roce 2013 získala nejvyšší hodnocení a byla zařazena do takzvané kategorie „A". Porotci nyní rozhodnou, zda si město tento status udrží i nadále. Výsledek by měl být známý v prosinci. Každopádně, podle koordinátorky projektu Zdravé město Šárky Trunečkové porotci odjížděli spokojení.

„Když dosáhnete nejvyššího stupně, tak už se jen těžko posunuje laťka ještě dál a postupuje se mílovými kroky. Snažíme se ale zkvalitňovat naši stávající činnost. Víme například, že máme rezervy v nakládání s odpady, kde bychom mohli být lepší, proto připravujeme nový plán odpadového hospodářství," vysvětluje Šárka Trunečková.

Porotce také velmi zajímala protipovodňová opatření Na Šancích nebo územní rozvoj, a to konkrétně snaha vedení města zbytečně dál nezabírat zemědělskou půdu, ale využívat toho, co už je takzvaně „pod střechou".

Zpět do hotového

Řeč je v tomto případě o takzvaných brownfieldech, neboli již zastavěných, leč prázdných objektů, kterých je v Chrudimi celkem sedm. Mezi ně patří například sladovna, depo nebo část areálu Evony a jsou již připravené studie na revitalizaci a opětovné využití každého z nich v souladu s územním plánem.

Chce to čas

Porotci se ptali i na studii HBSC o zdraví a životním stylu chrudimských dětí. Většina výsledků sice nevybočuje ze standardu líné české mládeže, ale místní školáci pravidelně kouří méně, než jejich vrstevníci. „Je vidět, že za deset let, co se věnujeme prevenci kouření na školách, se začínají projevovat výsledky," poznamená Šárka Trunečková.

Pozitivně byla hodnocená i setkání s veřejností nad problémy města či plánováním investičních akcí. Město jich do roka pořádá téměř 20. Má to však jeden háček. „Místní Agenda 21 je dobře připravená, ale obyvatelé ještě ne, musí si teprve zvyknout," říká Chrudimačka Lenka. Většina oslovených obyvatel Chrudimi se shoduje, že teprve postupem času se ukáže, jaká tato setkání s úředníky mají význam.

„Ideální by bylo, aby Chrudimští na setkávání přicházeli ve větším počtu a mohli tak přímo ovlivňovat život ve městě. Takhle nechávají zodpovědnost pouze na vedení," dodává Šárka Trunečková.

Ptali jsme se Chrudimáků: Má projekt Zdravé město smysl?

Martina Ludvíčková, Chrudim, 35 let

Smysl podle mě má. Plánovací setkání vítám, ale třeba v Městském parku už hřiště mělo dávno být. Nevím ale, zda místní lidé na tyto schůzky chodí. Chrudim je docela konzervativní.

Helena Tejnecká, Chrudim, 54 let 

Vím, že něco takového existuje, ale hodně času trávím v Pardubicích, takže se třeba plánovacích setkání nestíhám účastnit. Nápad je to dobrý, aby se lidé vyjádřili k dění ve městě. Musí se jim ale chtít.

Jaroslav Malý, Chrudim, 67 let

Podle mě to smysl má. Třeba ty různé akce, které pořádají děti se na nich pobaví, rodiče poučí. Ta plánovací setkání s úředníky taky nejsou od věci, ale musí být pak nějak platná.

Kateřina Nováková, Chrudim, 28 let

Stále pracuji a mám malé dítě, takže různé akce nestíhám, uvítala bych ale jejich větší propagaci. I když podle mého názoru nejsou občané na možnost debatovat s úředníky ještě připravení.