„Poníci zde chodí celé dny v jednom směru pořád dokola… Je na nich vidět, jak jsou unavení a smutní,“ píše v petici její autor, vystudovaný strojař, dnes vegan a příznivec klimatických stávek Tomáš Bažant.

Jen pocity, ale argumenty žádné

Petici, ačkoliv není podepřena o jeden jediný hipologií podložený argument, podepsalo na internetu od počátku září 863 lidí. Připojené komentáře signatářů také ani v nejmenším nevycházejí ze znalostí o chovu koní. Signatáři zde ventilují jen laické soudy o tom, že atrakce je „přežitek“, jde o „zneužívání živých, myslících a cítících bytostí“ či rovnou o „týrání“.

Naopak ti, co problematice rozumějí, se na věc dívají zcela opačně. Podle veterinární správy provozování těchto atrakcí upravuje zákon a v posledních letech nebylo nikde v Česku zjištěno jeho porušení.

Jako smyšlený problém označil petici také slatiňanský veterinář, známý koňák, Ivan Jeník.

„Pokud je o poníky dostatečně postaráno, dostávají třikrát denně nažrat, mají k dispozici vodu a nejsou přetěžováni, tak je vožení dětí pro ně normální prací. Což je pro jejich zdravotní stav lepší, než kdyby jen někde nehybně stáli… To už bychom mohli označit za týrání lidí to, že musí každý den chodit na osmihodinové směny do práce,“ poznamenal Jeník.

Ochrana dle zákona:

Stanovisko krajské veterinární správy: I při namátkových kontrolách v Česku vždy „provozovatelé měli k dispozici dostatečné množství zvířat, která střídali, měli zajištěno zázemí včetně krmiva a napájení. Porušení welfare zvířat nebylo prokázáno,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Podmínky chovu savců v cirkusech Ústřední komise na ochranu zvířat z r. 2001 stanoví, že „tzv. karuselové koně (vožení dětí v kruhu na ponících) musí nejpozději po půl hodině měnit směr pohybu. Po maximálně 4 hodinách pod sedlem se koním musí aspoň na jednu hodinu odložit sedlo i udidlo a umožnit jim nakrmení a napojení.“
Většina oslovených chovatelů koní a poníků v Pardubickém kraji se k petici nechtěla pro nedostatek informací vyjadřovat.