"V noci sice velice silně foukalo, ale to neodradilo od vyhlížení úkazu, který byl velmi prchavý a dopředu jen těžce předpověditelný. Jediným indikátorem, že k tomu může v noci dojít, byly hodnoty na magnetometrech ze Švédské Kiruny a také družice ACE," uvedla známý český astrofotograf Per Horálek z Pardubic, jehož snímky bodují i organizace NASA a který si pro fotografování často vybírá právě sečskou přehradu. 

Polární záře jsou v Česku vzácné, protože je k nim potřeba silná sluneční aktivita a vhodné pozorovací podmínky.

Vloni Petr Horálek zaujal unikátní fotografickou koláží čtyř ročních období na Seči nasnímaných ze stejného místa:

LÉTO. Čtyři roční období na známé vyhlídce Sečské přehrady byly fotografovány za velmi specifických podmínek - hodinu před západem slunce s typickým zabarvením a typickou oblačností pro dané období. Proto projekt trval tři roky.
Čtyři roční období na Seči. Unikátní sérii astrofotograf Horálek dělal tři roky

"Slunce nyní pozvolna spěje do maxima své aktivity a tedy i šance na silnější geomagnetické bouře… V posledních dnech ale také v Česku bylo dlouhodobě jasno, což v kombinaci se včerejší heomagnetickou bouří přineslo právě ty vzácné podmínky viditelnosti polární záře i z Česka. Záře ale byla vidět jen asi 15 minut, a kdo nesledoval průběžne aktivitu na tzv. aurorálních monitorech, ani nemohl tušit, že k něcemu takovému dojde," dodal Horálek.

Zpráva z přírody. Snímek vyfocen v březnu na sečském Ohebu.
Pardubický fotograf bodoval v NASA

Není ale podle něj vyloučeno, že se toho v následujících letech, ne-li ještě v tomto roce dočkáme znovu. Největší šance na polární záře jsou kolem rovnodennosti, která se nyní blíží. Více najdete ZDE

Předloni Horálek jedním snímkem ze Seče zabodoval u americké NASA. Fotografii maxima méně známého každoročního dubnového roje Lyrid publikovala jako Astronomický snímek dne. Fotku pořídil v Čáslavské zátoce sečské přehrady. Ostatně, V rámci Česka je sečská přehrada v NASA zatím nejpublikovanější místo.