O prázdninových dnech se na hradě odehrávají tradiční Košumberské slavnosti, kdy do Luže přijíždějí hudebníci a divadelníci ze všech koutů Čech. Lidé také rádi chodí na nádvoří večer, kdy promítá letní kino.

"Aktuální prasklina ve svahu se nachází v nepřístupných místech, kam se veřejnost nedostane. Chci ujistit, že návštěvníkům žádné nebezpečí nehrozí a kulturní program na Košumberku ani prohlídky hradu omezovat nebo rušit nebudeme," řekla starostka Luže Veronika Pešinová.

Diváky tak může už o víkendu potěšit další festivalový host, chrudimský Divadelní spolek J. N. Štěpánka, a to s komedií "Jako v nebi, tak i na zemi" na motivy hry Voskovce a Wericha s písničkami Jaroslava Ježka.

Ředitel Hamzovy léčebny Václav Volejník předeslal, že statické problémy zříceniny a okolí jsou dlouhodobé.

"Praskaly nám zdi u nejvýše položeného pavilonu Helium, museli jsme proto u něj zpevnit základy, aby to dál nepokračovalo. Před dvěma lety se nám dokonce u pavilonu G sesunula k zemi vysoká věž. Zarážející pro nás bylo konstatování takzvaných odborníků z pojišťovny. Podle jejich názoru to nemělo souvislost se svahem, který sjíždí dolů. Náklady na opravu za pět milionů korun nám tak nebyly uznány. Pak nevím, proč jsme vůbec pojištěni," konstatoval ředitel Volejník.

Město má hrad ve správě od roku 2011 a jeho údržbu zajišťuje většinou za pomoci dotací, ať už krajských nebo poskytnutých ministerstvem kultury. "Loni se podařilo zpevnit a celkově staticky zajistit celou jižní hradbu. Byla to poměrně velká investice a musím říci, že výsledek je perfektní," přiblížila starostka.

close Do zříceniny hradu je třeba neustále investovat. Oprava jižní hradby Košumberku stála více než pět milionů korun. info Zdroj: Archiv města Luže zoom_in Do zříceniny hradu je třeba neustále investovat. Oprava jižní hradby Košumberku stála více než pět milionů korun.

Oprava vyšla na 5,3 milionu korun, 150 tisíci přispěl Pardubický kraj v rámci programu podpory památkové péče. „Podporujeme kulturní programy ve městech a obcích, ale přece jen máme v celé zemi stále velký dluh na stavu památek, které byly po několik desetiletí ponechány na pospas osudu,“ vysvětlil před časem důvody krajské podpory 1. náměstek hejtmana pro majetek, investice a kulturu Roman Línek.

Práce na zpevnění svahu Košumberku budou dál pokračovat. Velkou nadějí pro město je, že se mu podařilo úspěšně se zapojit do státního programu záchrany architektonického dědictví. Díky němu dostane na opravu vodárenské věže 700 tisíc korun a je reálný předpoklad, že z něj bude čerpat podobné peníze každý rok. "Proto již projektujeme záchranné práce na příští rok," potvrdila lužská starostka Pešinová.

Na statice hradu se překvapivě nepříznivě podepsal i chov lesní zvěře, která na svahu pobývala. Jeleny a daňky už návštěvníci neuvidí. Jejich pobíhání totiž působilo otřesy, které měly nepříznivý vliv na už tak narušenou statiku objektu.

Divácky atraktivní zvířata pobývala v hradní oboře od dubna roku 2007 v rámci přírodní naučné stezky, ale od letošního května jsou z Košumberku vystěhována. K potěše malých návštěvníků ale na hradě zůstaly ovce kamerunské, které se přesunuly na druhou stranu hradu, kde nemohou způsobit žádnou škodu. Lidé je tak mohou dál krmit, a to z ještě větší blízkosti.

Hrad Košumberk

Založení hradu se odhaduje na druhou polovinu 13. století, první písemné zmínky jsou z roku 1312. Roku 1372 jsou uváděni jako vlastníci páni z Chlumu, zakladatelé rodu Slavatů. Ti hrad přestavěli do pozdně gotického stylu. V roce 1573 hrad vyhořel. Zhruba v roce 1600 zde byl přistavěn velký renesanční zámek, který se stal v roce 1684 majetkem jezuitů, kteří zde zřídili kostel i svou rezidenci.