Zdá se to jako nekonečný příběh. Kauza „pitná voda pro Hlinecko“ hýbe regionem už řadu měsíců. Vyvolala také mnoho emocí, a to jak na straně zastánců původního řešení tak jeho odpůrců. Stavět výtlačný vodovod přes půlku „okresu“ nebo nestavět. Renovovat úpravnu vody vHamrech nebo ji uzavřít? To jsou otázky, na které zúčastnění odpovídají každý po svém.
Jsem patriot, a proto bych si přál dál pít vodu zHamrů. Chutná mi, ale je otázka, co to bude dělat smojí peněženkou. Druhá možnost, tedy tlačit vodu do kopce od Slatiňan, se mi, a nejenom mě, jeví jako holý nesmysl. A navíc taky nevím, jaký by to udělalo vítr vmé peněžence. No, ještě, že se tento projekt přehodnotí. Vnímám to jako jednoznačně pozitivní rozhodnutí. Už jsem se také smířil stím, že nějaký čas budu pít vodu zHavlíčkobrodska.
Přesto se ale stále nedokážu zbavit dojmu, že některý z „kluků od vody“ se snaží znaší vody uvařit vlastní polívčičku. Podle mého by si takový kuchtík zasloužil vařečkou přes prsty a pak bych mu jako dezert přidal i nějaký ten skotský střik. Třeba by vtakové lázni přišel na jiné myšlenky. Ovšem byl bych natolik férový, že bych mu nechal vybrat, jakou vodu chce, jestli zHamrů nebo zMonaka.
