Vodní záchranáři pomáhají lidem v nouzi ve svém volném čase a bez nároku na jakoukoliv finanční odměnu. Peníze na čluny, techniku a na další materiální vybavení pro 48 chrudimských vodních záchranářů poskytuje Pardubický kraj.

Mezi záchranáři jsou tak často studenti, ale zastoupeny jsou i jiné profese jako například lékaři, zaměstnanci zdravotnické záchranky nebo hasiči. Při výcviku na Čtyřech palicích nechyběl ani pětatřicetiletý předseda chrudimského pobočného spolku Lukáš Jambor, který je jinak živnostníkem. „Jako kluk jsem závodně plaval, ale později mě přestávalo samotné plavání v bazénu bavit. Přihlásil jsem se tedy k vodním záchranářům, protože jejich činnost mi přišla o mnoho pestřejší a zajímavější,“ vysvětluje Lukáš Jambor.

Tragická nehoda u Koclířova, kde zemřeli tři muži a další dva lidé se zranili.
Dálnice D11 a D35 výrazně snížily počet tragických nehod. Podívejte se na čísla

Díky znalostem a dovednostem získaným později právě při výcviku u vodní záchranky se vlastně dostal i ke svému dnešnímu povolání, ve kterém se specializuje na různé výškové práce, jako je například rizikové kácení stromů a podobně.

Přítelkyně Lída mu časově náročnou práci u dobrovolníků nezazlívá, protože se sama také zapojila. Práce u vodní záchranky Lukáše Jambora baví i když nepřináší do rodinného rozpočtu žádné peníze. „Proč? Protože jsem přesvědčený, že pomáhat lidem má smysl. A taky proto, že jsme všichni dobrá parta,“ dodává s úsměvem předseda chrudimského pobočného spolku.

O dobré partě mluví také Šimon Bakoč, který působí u vodních záchranářů přibližně sedm let. „Věnoval jsem se kdysi plaveckému sportu a když jsem poprvé uviděl náborový letáček, tak jsem netušil, že mi práce u vodní záchranky úplně změní život,“ vzpomíná Šimon Bakoč, který teď pracuje jako profesionální zdravotnický záchranář na chrudimské výjezdové stanici.

Josef Stehno byl zvyklý těžce pracovat v lese. Pokus o vraždu přežil, ale už se nikdy nepostaví na nohy.
Před rokem Pepu střelil opilý agresor do zad. Je na vozíku a chce z klece ven

Hned po náboru zjistil, že ho tahle dobrovolná činnost opravdu baví a díky tomu brzy vyměnil i studijní obor na vysoké škole. Ze studenta manažerského oboru v oblasti logistiky se pak stal student bakalářského oboru v oblasti zdravotnického záchranářství.

Dobrovolné směny u vodních záchranářů si přitom vždy nastaví tak, aby bez problémů zvládal obě svá poslání. „Když jsem byl na škole, tak jsem mohl práci vodního záchranáře věnovat prakticky celé léto a jezdil jsem i na různá cvičení. Teď je už času méně, ale i tak zvládnu sloužit zhruba týden během prázdnin. Obvykle stihnu ještě pět až deset kratších akcí, kam patří například různá školení první pomoci,“ doplňuje Šimon Bakoč.

Vodní záchranáři zasahují hlavně tam, kde se lidé koupou, ale například při službě u Sečské přehrady si musí umět poradit i se zásahy na strmé skále nad hladinou vodního díla pod zříceninou hradu Oheb. Jako po dobrovolnících po nich sice nikdo nepožaduje splnění konkrétních výkonů, testů nebo časových limitů, ale bez dobré fyzické kondice se přesto neobejdou. VZS Chrudim proto organizuje pro své členy pravidelné tréninky v krytém plaveckém bazénu i na plovárně, ale také víkendové akce a cvičení v Chrudimi nebo v Seči.

Zdroj: Marek Nečina

Náplní takových výcviků jsou semináře první pomoci, záchrana na proudící i stojaté vodě, záchrana na zamrzlé ploše, lezení a lanové techniky, potápění a další. Náročný výcvik se později hodí.

Noví zájemci se stále mohou hlásit. Nábor probíhá každý čtvrtek od 18.30 do 19.30 hodin v krytém plaveckém bazénu v Chrudimi.

Tak jako před dvěma roky, kdy šestice vodních záchranářů v Seči pomáhala profesionálním hasičům a zdravotníkům při večerním zásahu ve skále na Ohebu, kde uvízla v nepřístupných místech skupina tří turistů.

Motivace k zapojení do práce vodní záchranky má každý jinou. Při výcviku tak můžeme pozorovat například profesionálního hasiče Jana Vlasáka z pardubické hasičské stanice, který je členem lezecké skupiny u tamějších profesionálů a pomáhá svým parťákům z vodní záchranky s výcvikem lezení.

Listy pampelišky bude nutné před odevzdáním nejprve dokonale usušit. Stejně tak ostatní byliny. Ilustrační foto
Sběrem bylin si můžete přivydělat, v Pardubickém kraji jezdí mobilní sběrna

Chrudimské vodní záchranáře budeme moci v nadcházející letní sezóně zaregistrovat kromě Seče také na chrudimské plovárně. Zájem měli i provozovatelé koupaliště v Hlinsku, ale pro takovou službu už záchranáři nemají potřebný počet členů. „Dohled nad naším krytým bazénem máme v současnosti zajištěný vlastními plavčicemi. Dohledu chrudimských záchranářů jsme tedy chtěli využívat v našem přírodním koupacím biotopu, který vznikl přestavbou naší bývalé zchátralé plovárny. Voda v tomto biotopu dosahuje místy hloubky až 290 centimetrů,“ upřesňuje Dana Seiferová z Městských sportovišť Hlinsko.

Vodní záchranáři chybějí i v rámci celé České republiky. Vrcholným orgánem této instituce je Prezidium VZS se sídlem v Praze. „Lidí, kteří jsou ochotní zadarmo a ve svém volném čase pracovat pro ostatní, není nikdy dost. Dlouhodobě v republice sdružujeme mezi 1550 až 1600 členy. Situace je různá místo od místa, ale fakt je, že nějakých sto až dvě stě dospělých bychom ještě určitě rádi přivítali,“ říká prezident VZS David Smejkal.

Pro samotnou existenci chrudimské pobočky je nezbytně nutné, aby měla alespoň deset členů. Předseda pobočky Lukáš Jambor ale podotýká, že ideální počet pro bezproblémové zajištění veškerých služeb by byl možná až čtyřikrát vyšší. Do tohoto stavu tedy mají Chrudimští daleko, protože ze současných 48 členů je jich hned devatenáct mladších 18 let.

Noví zájemci se tedy stále mohou hlásit. Nábor probíhá každý čtvrtek od 18.30 do 19.30 hodin v krytém plaveckém bazénu v Chrudimi.