Sláva vítězům, čest poraženým.

To platí v případě parlamentních voleb například pro socioložku Jiřinu Šiklovou, jedničku Strany zelených v Královéhradeckém kraji. Získala 1163 preferenčních hlasů, což bylo přes 16 procent z hlasů, jež tu strana získala.

„Za tutéž stranu v kraji kandidoval i zakladatel legendárního rockového festivalu Trutnov Open Air Martin Věchet. Ze své páté pozice získal téměř deset procent preferenčních hlasů, což byl druhý největší zisk. Nicméně stejně jako Šiklová, tak i on doplatil na neúspěch strany jak v kraji, tak i na celostátní úrovni,“ poznamenal vrchlabský politolog a publicista Jiří Štefek.

Podobným případem je Věra Luxová, vdova po někdejším předsedovi KDU-ČSL Josefu Luxovi, která byla dvojkou na pardubické kandidátce. „Získala sice 4830 hlasů, což byl v rámci kraje druhý nejvyšší počet hlasů ze všech kandidátů, ale lidovci jako strana vyhořeli,“ řekl Štefek.

Obecně propadlo veliké množství hlasů neúspěšným partajím. V obou krajích podle Štefka dohromady přes 106 tisíc, tedy více než každý pátý odevzdaný hlas.

Neuvěřitelné je, že Luxovou zakroužkoval téměř každý třetí volič, který hlasoval pro KDU–ČSL. To je pravděpodobně celorepublikový unikát. Lídr lidovecké kandidátky v Pardubickém kraji, vicehejtman Roman Línek, získal o třetinu „kroužků“ méně.

„Volební výsledek lidovců mě překvapil a samozřejmě zklamal. Podle mě budou v parlamentu chybět, jako středová strana hrála důležitou úlohu. Věřím ale, že se strany pravého bloku dohodnou a budou dělat odpovědnou politiku. Věřím také v šance naší strany u komunálních i senátních voleb,“ řekla Luxová.

Útěchou pro voliče lidovců v Pardubickém kraji asi nebude ani to, že by Línek či Luxová nezískali mandát ani v případě, že by se strana přehoupla přes pět procent nejen tady s 5,93 procenta, ale v celé republice. Procentuální práh pro vstup do sněmovny se v kraji pohyboval kolem 10 procent.

Nej parlamentních voleb ve východních Čechách.


„Z českých krajů jsme v Pardubickém kraji dosáhli nejvíc, i já sám jsem v preferenčních hlasech obstál. Takže neberu to jako svou osobní prohru, ale spíše jako výzvu, aby strana získala zpět své voliče,“ reagoval Línek.

Důvody neúspěchu byly podle něj tři: Jednak „čunkiáda“, dále slabé vedení strany současného předsedy Cyrila Svobody, jak doslovně řekl Línek, a konečně odklon lidoveckých voličů k novým stranám, tedy TOP 09 a Věcem veřejným.

„Svoboda nedokázal oslovit voliče, dokonce i v Královéhradeckém kraji, kde vedl kandidátku, byl v preferenčních hlasech přeskákán málo známým Jiřím Veselým.“

Strana podle Línka potřebuje změny ve vedení, zatím ale odmítl spekulovat, zda by sám usiloval o návrat do jejího pražského ústředí. Línek odmítl také otázku, proč sám jako pravicový liberál neodešel také k TOP 09, jako někteří jeho bývalí spolustraníci.

„TOP 09 je skupina lidí, ale jakou budou dělat politiku, na to si musíme počkat. A já byl zvolen za KDU–ČSL, jsem v ní od roku 1989. Nebudu přeběhlíkem. KDU–ČSL navíc není žádnou středolevicovou, ale pravostředovou, nanejvýš středovou stranou,“ dodal Roman Línek.