Roman Červenka opustil po jedenácti letech pozici vrchního strážníka Městské policie Chrudim. Je na něm pozoruhodné, jak dlouho vydržel sedět vtak „horkém“ křesle. Být vrchním strážníkem ve dvacetitisícovém městě je totiž pouze pro otrlé povahy. A tou bezesporu Červenka byl a možná ještě je. Před lety jsem o něm napsal, že nemá středoškolské vzdělání, které po ostatních uchazečích na strážníky, tedy po jeho budoucích podřízených, město paradoxně vyžaduje. Přestal se mnou kvůli tomu načas komunikovat. Dokonce mi pod stejnou záminkou odmítl jako novináři podat informace. Věděl tehdy dobře, že přestřelil. Uznala to záhy i radnice. Jeho pokusy získat maturitu poté vtichosti pokračovaly dál, avšak bezúspěšně. Kolovaly o tom celé historky. Přijde mi proto více než důstojné, že svoji funkci po dohodě svedením města opouští, byť to na můj vkus trvalo poměrně dlouho. Jeho vzdělání ho totiž kvalifikuje na úplný začátek vlastní kariéry – kostraze osob a do pozice řadového strážníka. Tím však nechci snižovat jeho možné řídící kvality. Pouze konstatovat, že tato trpěná otrlost, kvůli níž odešla zchrudimské městské policie do civilu řada kvalitních lidí, přinesla víc škody než užitku.