Park osázel na počátku 20. století lékař František Hamza, zakladatel léčebny, který využil čistou přírodu jako terapii, tedy jednu z léčebných metod určenou malým pacientům s tuberkulózou. Dal vysadit modřínové a březové hájky, ve kterých jako první na světě nechal vyučovat dlouhodobě nemocné děti pod širým nebem. Výsadbu doplňovali zahradníci postupně tak, jak se budovaly jednotlivé pavilony. Avšak extrémy počasí 21. století učinily dosavadní idyle přítrž.

„V červnu 2008 se areálem arboreta přehnala silná vichřice. Její následky byly mimořádné, celkově bylo tehdy zasaženo a výrazně poškozeno 185 stromů,“ vzpomíná metodička Hamzova arboreta Jana Zavřelová. Sotva se park vzpamatoval a léčebna pokračovala ve výsadbě nových stromů, nastala opačná situace, kdy začalo obrovské škody způsobovat dlouhodobé hydrologické sucho, kvůli kterému poklesly hladiny podzemních vod. Extrémní výkyvy souvisejí s klimatickou změnou, jež zasáhla celý svět. Evropa se s ní snaží bojovat a dotuje například taková opatření, která pomáhají zadržovat vodu v půdě. Nedostatek vody má totiž dalekosáhlé dopady. „Loňské i předloňské velmi suché léto spolu s vysokými letními teplotami, ale i suché zimy beze sněhu vyvolaly masivní usychání porostů s následným napadením podkorním hmyzem,“ říká Václav Větvička, odborný garant Hamzova arboreta.

Hovoří o lýkožroutu smrkovém, který přednostně napadá čerstvě odumřelé stromy nebo dřeviny, jež jsou silně stresované suchem. „Při přemnožení, kdy nenalézá dostatek vhodného materiálu pro další množení, pak napadá i stromy zdravé,“ vysvětluje známý botanik. Škody, které loňské a předloňské sucho a hmyz napáchaly, si vybraly svoji daň i v Hamzových hájcích, které patří k nejvíce ohroženým. Desítky bříz, modřínů, ale i borovic muselo padnout k zemi. „Na uvolněná místa postupně dáváme nové sazenice. Dobrou zprávou je, že masivní kácení kupodivu neovlivnilo mikroklima, které tu v léčebně panuje. Všechno totiž zachraňují vzrostlé listnaté stromy,“ dodává Zavřelová.