Na zahradách domků u hlavní silnice ve Vápenném Podolu na Chrudimsku si lidé na sluníčku dopřávali odpolední kávu, zatímco o pár desítek metrů dál byli jejich sousedé uvězněni v hromadách žulové dlažby z dnes už bývalé ulice a vysoušeli vyplavené domy. A v obcích o pár kilometrů dál za celou neděli jen trochu sprchlo.

Starosta Podolu Jan Motl si jen držel hlavu v dlaních. „Cesta pochopitelně nebyla pojištěná proti povodni, takže nám nikdo nic nedá,“ řekl. Na cestě je škoda osm milionů korun, mostek to odneslo, třetina obyvatel je kvůli prasklému potrubí bez vody a dva domy jsou vyplavené. „Pomáhají nám ale dobrovolní hasiči až z Hradce i okolní obce a města.“

Stejně dopadl i Jan Kočí, jemuž potok vyplavil o pár kilometrů níž v Heřmanově Městci dílnu a sklad, sousedům pak dům: „Pojišťovny nás odmítly.“ Naposledy tu takto velkou vodu zažil v roce 1977.

Naproti v zámku, kde sídlí domov důchodců, se celý den uklízelo. „Na nádvoří jsme měli vodu po pás,“ ukazuje jedna z ošetřovatelek.

Jen na zničené komunikaci ve Vápenném Podolu odhadl starosta škodu za osm milionů. Pro obec s několikamilionovým rozpočtem je to obrovská rána. „Ty žulové kostky byly krásné, ale voda je odnesla nevíme kam, bohužel budeme muset novou ulici udělat asfaltovou. Do toho je někde přervaný vodovod, takže pro obyvatele jsme museli přistavit cisternu.“

Z ulice si potok, který byl v propustku ucpaný, udělal náhradní koryto a místy vyhloubil až metr hluboký rigol. Hromada žulových kostek uvěznila několik domů na spodním konci vesnice, kde se voda vracela do původního koryta. Tam s sebou strhla celý břeh a vznikl zde pětimetrový kráter s kořeny vyrvaných stromů.

„Ta voda měla neuvěřitelnou sílu. Jen taktak jsem stihl přeparkovat auta, když jsem pak šel zavřít okna do sklepa, už jsem skoro ani nestihl utéct nahoru, jak se tam valila voda,“ řekl místní muž.

Velké škody napáchal i sousední potok Bylanka, třeba v Morašicích. Naproti tomu Novohradka sice v Luži vystoupila až na třetí stupeň, ale neškodila. Bylo to však o centimetry.