„Nejtoužebněji vyhlíženým dárkem mého dětství bylo kolo. Byl jsem, myslím, asi prvňáček, když jsem si ho tolik přál. V našem dvoupokojovém bytě tehdy stával stromeček v místech u balkónu. Když se ozval Ježíškův zvonek a já jsem vešel do místnosti, stromeček tam byl, i dárky tam byly. Jenže kolo nikde. Zato na svém obvyklém místě nehybně stál náš šicí stroj, jen přes něj tentokrát byla přehozená deka. Pustil jsem se tedy s rodinou do rozbalování dárků a tajně jsem čekal, že se třeba kolo odněkud objeví. Jenže se neobjevilo. Štědrý večer sice probíhal příjemně, ale přece jen to nebylo ono… Až na úplný závěr se maminka zeptala, kdo zapomněl na šicím stroji tu deku a já jsem dostal jsem za úkol, abych ji uklidil. Jako poslušný synek jsem ji stáhl dolů a ejhle – místo šicího stroje se vynořilo krásné nové kolo v červené barvě. Bylo mi sice tenkrát trošku větší, ale radost jsem měl obrovskou,“ vzpomíná chrudimský starosta.

Ve svých dopisech Ježíškovi si Řezníček jako dítě přával také hry nebo knížky. „Vzpomínám, jak jsem chtěl najít pod stromkem knížku o Vinnetouovi. Podařilo se. Máma na ni tenkrát musela vystát frontu a my jsme se se sestrou málem poprali, kdo bude číst trojdílnou knihu jako první,“ vybavuje si ještě starosta. Z paměti se mu poté vynoří i méně příjemná vzpomínka na jiný rok. „Tehdy jsme se sestrou udělali hroznou věc. Někdy ve čtvrté či páté třídě jsme doma objevili dárky, které měla maminka schovány ve skrýši za svetry. Byla tam i stolní hra, košíková, kterou jsme okamžitě začali cvrnkat. Jenže pak se maminka vrátila z práce, prodávala tehdy v Široké ulici v textilu, a zjistila, že košíková je nějak jinak zabalená. Poté došlo na výměnu názorů, která měla, myslím, i fyzickou podobu. Rychle jsme pochopili, že tohle se nedělá. A také jsme tím jednou provždy přišli o iluzi štědrého Ježíška,“ přiznává Řezníček.

Vánoce dětských let odvál později chrudimskému starostovi čas, leccos ale z dětství však přece přetrvalo. I dnes je například Petr Řezníček rád, když najde pod stromkem hezkou knížku. „Hodnotu dárku nevidím v penězích. Potěší mě třeba pěkná košile nebo kravata,“ pokračuje chrudimský starosta, jenž hovoří také o dárcích, které by přál městu. Má na mysli hlavně vybudování obchvatu a zřízení stovek nových parkovacích míst v sídlištích. Starosta se proto letos opět chopil pera a napsal Ježíškovi krátký dopis: „Milý Ježíšku. Víš dobře, že jsem Ti v minulosti napsal dvacet dopisů, ve kterých jsem Tě žádal o dárky pro naše město. Splnil jsi toho sice dost, ale byl bych rád, kdybys přivedl do Chrudimě stavbaře, kteří začnou budovat tolik potřebný obchvat města Chrudimě. Také bych měl velkou radost, kdybys pomohl při budování dalších parkovacích míst v našich sídlištích. Za to Ti slibuji, že budu hodně pracovat pro naše město. Děkuji Ti,“ uzavírá Řezníček své letošní přání.