Dešťové přeháňky z minulých dnů byly z pohledu vodohospodářů zanedbatelné, neboť dosáhly i ve svém součtu sotva několika milimetrů. Hladina vody v Hamerské přehradě tak za poslední týden klesla o dalších zhruba deset centimetrů, v Seči ubylo přibližně 20 centimetrů vody a hladina v Křižanovické přehradě se snížila opět zhruba o 10 centimetrů. Nejvíc vody však ubylo v Pařížově, kde hladina poklesla bezmála o dva metry. „Srážkové úhrny jsou stále pod normálem pro toto období a průtoky v povodí Chrudimky a Doubravy začaly zaklesávat poměrně nízko. U přehrad na Chrudimce zatím situace tak špatná není, protože tamější nádrže mají větší objem, a je tam tedy stále dost vody na to, abychom zajišťovali veškeré jejich funkce. Horší je ale situace na přehradě v Pařížově,“ vysvětluje Tomáš Kacálek z vodohospodářského dispečinku Povodí Labe.

Pokud pořádně nezaprší, bude se situace v Pařížovské přehradě také dál nejrychleji zhoršovat. „Momentálně do Pařížovské přehrady přitéká 78 litrů za sekundu a 208 litrů z ní vypouštíme. Do přehrady tak přitéká jen asi třetina toho, co je na odtoku. Očekáváme ale, že během konce tohoto týdne by hladina mohla zaklesnout až na úroveň stálého nadržení. To znamená, že voda v nádrži by už byla jen na takové úrovni, aby zajišťovala přežití rybí osádky atd. Za takové situace by se z přehrady mohlo vypouštět jen tolik vody, kolik do ní vtéká,“ pokračuje Tomáš Kacálek. S malými průtoky řek a potoků se podle něj potýkají i jiné oblasti povodí Labe. Někde již proto příslušné úřady přistoupily k zákazům čerpání povrchových vod. „V Lanškrouně bylo zakázáno nakládání se všemi povrchovými toky v povodí Tiché Orlice, v Nymburce byla vydána výzva k úsporám vody,“ doplnil Tomáš Kacálek.

Žíznící borovice

Nasycení krajiny vodou sledují také pracovníci odboru životního prostředí na chrudimské radnici. Podle Kateřiny Mrózkové z oddělení přírodního prostředí prší málo už mnoho měsíců, a vlastně i řadu posledních let. V důsledku toho se kumuluje celková ztráta VODY v půdě a v krajině. „To má za důsledek oslabení některých porostů, které pak postihuje například kůrovcová kalamita.

Odcházejí ale i ty druhy stromů, které koření hlouběji, avšak hladina podzemní vody je nyní natolik zakleslá, že se k ní takové stromy svými kořeny nedostanou. To se týká například borovic, které hodně usychají. Zvláště na stanovištích, na kterých pro ně byly i za normálních okolností horší podmínky,“ sděluje Kateřina Mrózková. „Co se týká ryb nebo jiných vodních živočichů, prozatím jsme žádné hromadné úhyny nezaznamenali. Je ale jasné, že se nemusíme o všech takových případech dozvědět,“ doplnila Kateřina Mrózková.