Skanzen na Veselém Kopci je už dlouho uzavřen. Právě v areálu roubenek, který je ve správě Muzea v přírodě Vysočina, se každoročně střídají maškary z Hamrů, Studnic, Vortové a Blatna. A právě v těchto obcích se masopust, místně zvaný vostatky, dodržuje spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Masopustní průvod vede strakatý se ženuškou a obcházejí celou vesnici. U každého domu popřejí štěstí, zdraví a nechají zahrát hospodáři písničky podle jeho přání. Většina obyvatel připraví tradiční pohoštění, především koblihy a alkohol, peněžitou odměnu. Obchůzka je ukončena obřadem porážení kobyly, což je jedna z masek a večer se koná taneční zábava.

Podle harmonogramu letos přišla řada na maškary z Vortové, kde obchůzku organizují místní hasiči. Ti se letos ve veselokopeckém skanzenu početného obecenstva nedočkají, ale je pravděpodobné, že se po odeznění pandemie představí tisícům návštěvníků v příštím roce.

"Musíme respektovat protiepidemická opatření, na tom jsme se shodli i s Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde plánovanou masopustní obchůzku také neuspořádají," uvádí ředitelka Muzea v přírodě Vysočina v Hlinsku Magda Křivanová.

Dávný zvyk skutečně nelze slučovat s povinnými rozestupy a rouškami. Maškary jsou totiž velmi bujaré a kontaktní, puritáni by mohli hovořit o sexuálním obtěžování - ženy jsou povaleny na zem a zpravidla se dočkají naznačeného "aktu plodnosti" pomocí ježovky, obalené tyče, kterou se vybrané masky snaží strčit ženám pod sukně. Ale protože jde jen o náznak, nikdo se na ně nezlobí.

Také další přihlížející diváci jsou s aktéry obchůzky v úzkém kontaktu, jejich tváře kominíci zbarví na černo, sem tam se objeví i červená barva. Ani zde není možné zachovat patřičný rozestup.

V říjnu roku 2012 byla v památkové rezervaci Betlém Hlinsko otevřena stálá Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka. Připomíná rok 2010, kdy byly vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku zapsány na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. "Bohužel, i chaloupky na Betlémě jsme byli nuceni uzavřít, a to včetně této stálé výstavy," dodává Magda Křivanová.

Maškary se zpravidla konají i v dalších obcích. "U nás obchůzku organizují hasiči ze Včelákova a mají to moc pěkné, vždycky se těšíme na spoustu legrace. Je to i přínos do jejich kasy. Bohužel si letos musíme tuto tradici odpustit," říká důchodkyně Květa Hudcová z Dolního Babákova na Hlinecku.

Veselé masopustní období začalo svátkem Tří králů a má skončit v úterý před popeleční středou. Potom podle tradice nastane velikonoční půst a hodům plným zabijačkových dobrot a smažených koblih bude konec.

O MASOPUSTU:

Každá maska má na vostatky určitou roli a také své místo v řazení průvodu: kobyla vždy průvod vede a ras ji zezadu popohání, za nimi jdou strakatý se ženou a turci, poté následují kominíci, slamění a židi, všichni doprovázeni říznou dechovkou.

Po provedení obřadu žádosti o povolení u starosty obce se průvod maškar vydá na obchůzku všech stavení ve vesnici. U každého domu požádá strakatý se ženou pána nebo paní domu o dovolení pro maškaru tento dům navštívit a zároveň se optají kolik a jaké písničky chtějí domácí zahrát. Muzika hraje, turci tančí a ostatní maškara si rozebere obyvatele domu a ostatní přihlížející a dají se “do práce”.

Rasové nabízejí kobylku hospodáři “do tahu” i “do chovu” a ptají se po zdravotním stavu všech hospodářských zvířat, ale dnes , kdy je hospodářských zvířat již málo, často dojde na zdravotní prohlídky samotných obyvatel domu.

Kominíci si hledí vymetání kamen a komínů hospodyňkám, ale především mají za úkol každého, kdo se jen připlete, máznout pro štěstí na tvář mazadlem připraveným z vymetených sazí. V tomto zkrášlování přihlížejících jim pomáhají ještě kobylky a slamění.

Ale slaměný má na vostatky ještě daleko důležitější poslání; podle mytologie plodnosti si každá hospodyně utrhla ze slaměného stéblo slámy pro dobré vyvedení hus, a jí samotné přispělo k utužení zdraví a plodnosti pořádné vyválení se se slaměným, nejlépe v závěji sněhu.

A nakonec židi, ti mají za úkol obchodovat, nabízejí rozličné služby jako stříhání, holení, a potom také mají na prodej různé potřebné i nepotřebné zboží.

Za tuto všechnu “práci” je celá maškara od hospodáře obdarována malou finanční částkou ale hlavně pohoštěním skládajícím se především z tradičních koblih a sklenky alkoholu.

A takto obejde maškara za zvuku muziky a všeobecného veselí celou obec. Navečer se celá maškara sejde v hospodě k provedení obřadu porážení kobyly. Ras přečte nad kobylou rozsudek za domnělé i skutečné hříchy, kobylu odsoudí a zároveň sdělí přítomným, jak bude naloženo s jejími údy a částmi jejího trupu. Po poražení kobyly celá maškara sejme čepice a utvoří kolem kobyly kruh, muzika hraje pohřební píseň.

Po chvíli zahraje muzika opět zvesela ” Kobylka malá…..”, kobyla je vzkříšena sklenkou alkoholu a tím končí masopustní obchůzka.

Večer se sejdou téměř všichni obyvatelé obce, i mnoho přespolních, na maškarním plese za doprovodu řízné dechovky. A opět se traduje, že kdo bude na vostatky u muziky vysoko vyskakovat, tomu vyroste největší oves a bude mít velkou úrodu. Dříve, když se vostatky odehrávaly v úterý, musela muzika skončit přesně o půlnoci, protože popeleční středa byl již začátek půstu. Dnes se pravidelně vostatkové veselí beztrestně protáhne ze sobotního večera až do nedělních ranních hodin.

Přidáváme masopustní recept na smažené šišky plněné mákem podle výtvarnice, etnografky a autorky kuchařských knih Kamily Skopové. Je z knihy "Rok na vsi aneb Kalendářové vyprávění Dorotky a Jakuba z 19. století":

Smažené těsto a ještě tučná maková náplň! Ano, není to příliš zdravé, ale jak se říká na Chrudimsku: "Posvícení je v roce třikrát, ale masopust jen jeden!" A tak pro jednou přimhouříme oči. Makové šišky jsou opravdová lahůdka. Připrav si půl kila přesáté nahřáté mouky, polovinu hladké, polovinu polohrubé. Ze 4 dkg droždí, lžičky cukru, hrstky mouky a sklenky vlažného mléka rozmíchej kvásek a nech vykynout. Do mouky vmíchej kvásek, 4 dkg vanilkového cukru, 4 lžíce rumu, 4 dkg rozpuštěného másla, špetku soli a 4 žloutky. Podle potřeby přidej teplé mléko k zadělání pružného lehkého těsta. Nech dobře vykynout, pak rozválej na silnější plát, vykrájej kolečka a plň makovou nádivkou. Náplň pevně uzavři do těsta a formuj do podlouhlých tvarů. Šišky nech na vále pod utěrkou ještě nejméně 20 minut kynout. Pak je smaž ve vyšší vrstvě oleje dozlatova. Při vybírání z pánve je nenapichuj, použij naběračku s otvory nebo drátěnou. Šišky nech okapat z oleje nebo přebytečný tuk vsákni do papírového ubrousku. Ještě teplé je hustě posyp jemným vanilkovým cukrem.

Maková náplň: Mák předem ochutnej, nádivka je dosti pracná a zklamání z hotové nádivky nahořklé chuti raději neriskuj. Mák umel, spař vařícím mlékem, tři minuty povař, pak odstav, přidej lžíci másla, moučkový a vanilkový cukr podle chuti, mletou skořici a hřebíček, 2 lžíce rumu a lžíci kvalitního kakaového prášku. Podle hustoty lze přidat smetanu nebo naopak trochu drcených piškotů nebo perníku. A nakonec přidej drobné rozinky. Šišky se plní prochladlou nádivkou.