Nejpostiženější jsou malé děti do pěti let, v této kategorii je nemocné už každé třicáté dítě.

„V Královéhradeckém kraji je hlášeno 1089 nemocných akutními respiračními infekcemi a chřipkou v přepočtu na 100 000 obyvatel, což je o 23,8 % více než předcházející týden. K nárůstu nemocnosti došlo ve všech věkových skupinách a ve všech okresech,“ řekla Veronika Krejčí z krajské hygienické stanice.

Podobná situace je v Pardubickém kraji, i zde byl u nejmenších dětí už minulý týden překročen tzv. epidemiologický práh 2000 nemocných na 100 tisíc obyvatel.

Výskyt chřipky však zatím zcela odpovídá ročnímu období. Chřipka zpravidla vrcholí před Vánocemi, druhá vlna následuje v únoru.

Hygienici nabádají ke každoročnímu očkování proti sezonní chřipce, nyní na konci listopadu je na něj nejvyšší čas. V Česku se však nechává očkovat jen kolem osmi procent populace.

V zemi každoročně na chřipku zemře dva tisíce pacientů. Zatímco nejvyšší výskyt nemocných je zjišťován u školáků a u mladých dospělých, maximum počtu úmrtí je mezi seniory.

Příznaky a komplikace onemocnění

• Chřipka každoročně postihne přibližně 5 – 15 % populace

• Je to akutní infekce dýchacího ústrojí způsobená některým z chřipkových virů A, B nebo C rodu Influenza, čeledi Orthomyxoviridae. Viry chřipky se přenášejí kapénkovou infekcí a jsou vysoce nakažlivé. Jelikož tyto viry mění svou strukturu, epidemie se pravidelně opakují. Mohou tak onemocnět lidé, kteří chřipku již prodělali, neboť protilátky na zmutovaný virus nepůsobí

• Epidemie má sezónní charakter a je vázána na chladné období. V Evropě vzniká obvykle na přelomu kalendářního roku a zpravidla trvá 4 – 8 týdnů.

• K šíření chřipkového viru v Evropě většinou dochází od západu k východu.

• Základní charakteristiky: Inkubační doba je 12 hodin až 2 dny, nakažlivost je v 1.- 4. den nemoci, projevuje se horečkou, zimnicí, bolestmi hlavy, bolestmi svalů a kloubů, při komplikacích nastává zánět plic či zánět dutin