„Vlastně teď nic nepotřebujeme a již se těšíme na letní sezónu,“ říká až nezvykle optimisticky vedoucí chrudimských vodních záchranářů Zdeněk Pavlík.
Peníze se totiž záchranářům daří z velké části zajišťovat třeba provozováním sečské půjčovny lodiček. Velkou pomoc ale přestavují i dary od Pardubického kraje či z rozpočtů Chrudimi a Seče.
Žena se topila v přehradě, byla vrácena do života
Záchranáři varují před zbytečným hazardem
Vodní záchranka bude letos působit na plovárnách v Chrudimi a ve Slatiňanech a tradičně také na březích Sečské přehrady. „U přehrady jsme od roku 1995. Letos nám ale končí pětiletá nájemní smlouva, podle které zde můžeme působit za 55 tisíc korun ročně. Novou smlouvu se nám zatím podepsat nepodařilo. Město totiž chce počkat s jejím uzavřením až na výsledek podzimních komunálních voleb, aby ji schválilo již nově zvolené zastupitelstvo,“ říká Pavlík, který ale pevně věří, že se nové smlouvě nic nepostaví do cesty.
Letošní sezóna se mezitím pomalu rozbíhá, záchranáři sloužili již během dvou uplynulých víkendů. „O posledním víkendu dorazilo k přehradě hodně návštěvníků a došlo tak i na první zásahy. Zatím však nešlo o nic vážného. V jednom případě jsme upozorňovali plavce, kteří se objevili u hráze v prostoru za bójkami a v druhém případě jsme zas domlouvali neukázněným návštěvníkům, kteří stanovali a rozdělávali oheň v lokalitě Na Špici. Ta se ale nachází již v území chráněné krajinné oblasti. Stejný režim jako Na Špici mimochodem platí i na často navštěvovaném ostrově uprostřed přehrady,“ upozorňuje Pavlík.
Z předchozích řádků vyplývá, že záchranáři někdy tak trochu suplují i práci policie nebo ochránců přírody. „Můžeme však turisty a návštěvníky jenom upozorňovat, žádné další pravomoci nemáme,“ doplňuje Pavlík.
V uplynulých letech uskutečnili sečští záchranáři každoročně až čtyřicet zásahů na vodě. „Vzpomínám si například na ženu, kterou vloni při plavání na Ústupkách postihl infarkt uprostřed vodní hladiny. Naši jí tehdy poskytli první pomoc a rozdýchávali ji až do příletu letecké záchranné služby. Myslím, že to tehdy nakonec dobře dopadlo,“ vybavuje si Pavlík.
Kvalifikovaní dobrovolní záchranáři ostatně spolupracují s profesionálními zdravotníky často. V naléhavých případech bývají telefonicky žádáni o pomoc i v případech, které s koupáním či s rekreací přímo nesouvisejí.