„Kromě současné ztížené situace, kdy je stanice odkázaná často hlavně na pomoc od dárců a sponzorů, jsme diskutovali také o nutných investicích. Některé z nich souvisí s běžným provozem, jako je například oprava voliér. Rádi by v Pasíčkách ale našli i prostor pro novinky, z nichž mě zaujalo například vydrárium. Jsem rád, že tady i v této složité době přemýšlejí o budoucnosti. A to je dobře,“ uvedl radní Krčil.

Záchranná stanice zvířat Pasíčka balancovala v pandemii na hraně přežití. Organizaci chybělly finance na zaplacení provozních nákladů – elektřiny, krmiv, temperování prázdných ubytovacích prostorů či na pohonné hmoty. Pro veřejnost byl areál kvůli nařízeným protiepidemickým opatřením uzavřen a stanice tak přišla o příjmy za vstupné nebo ubytování škol v přírodě. Protože není vedena jako zoologická zahrada, neměla šanci dostat od státu finanční kompenzaci. "Jak opravdu vážná situace na Pasíčkách je, jsme se osobně přesvědčili při symbolické návštěvě. Proto jsme se rozhodli požádat o pomoc lidi s otevřeným srdcem, kterým není osud této úžasné organizace lhostejný," uvádí Pavel Karal, předseda spolku Rozběháme Luži a iniciátor akce SOS Pasíčka. Stanici se podařilo díky sbírce, aukcím i individuálním příspěvkům přežít a nyní už léčená nebo trvale hendikepovaná zvířata těší přijíždějící návštěvníky. S provozem Pasíčkám pomůže i finanční příspěvek ve výši 550 tisíc korun, který schválila Rada Pardubického kraje. V červnu ho však ještě musí potvrdit krajské zastupitelstvo.

Pietního aktu k 72. výročí vypálení osady Ležáky na Chrudimsku se zúčastnil i prezident Miloš Zeman.
Prezident do Ležáků opět nepřijede. Hlavy státu se i v minulosti spíše omlouvaly

V období pandemie došlo kromě jiného i k citelnému nárůstu počtu telefonátů týkajících se nalezených zvířat. Podle pracovníků stanice tento fenomén souvisí s tím, že se lidé více pohybovali v přírodě, na procházkách a výletech. Jak ale zdůrazňují, je nutné vždy zvážit, zda zvířata pomoc potřebují, zda jsou skutečně zraněná.