Architekt Luhan byl v 50. letech nuceně vystěhován z Chrudimi na Kometu do bývalé letní vily továrníka Friedricha Leopolda Poppera a s rodinou tam bydlel do roku 1969. "Jeho maminka jezdila autobusem ráno do kravína a často na dešti zmokla. Proto vznikl nápad vybudovat tam zastávku," uvedl starosta Chrudimi František Pilný.

Originální stavba je však v mizerném stavu, může za to stáří i útoky vandalů. Prohlášení za národní kulturní památku by městu mimo jiné přineslo i dotaci na rekonstrukci. Už podalo žádost.

Architektonický návrh Domu přírody, který má být součástí Rekreačních lesů Podhůra.
Plánovaný Rodinný park na Podhůře čeká na dotaci. Podívejte se, jak bude vypadat

Staviteli Luhanovi pomáhal při práci také městský zahradník Stanislav Ondráček, jehož vnuk Ladislav Nolde poskytl redakci Deníku dvě unikátní rodinné fotografie zachycující průběh stavby a nově dokončenou zastávku. Záměr města o vyhlášení kulturní památky ho ale vůbec nenadchl.

"Opravdu památkový ústav hodlá tuto autobusovou zastávku prohlásit za památku? To jste se opravdu zbláznili? Namísto toho, aby památkový ústav podporoval rozvoj současného umění, které zůstane pro budoucí generace, tak bude konzervovat obyčejné zděné stavby s kombinací železobetonu… Z mého pohledu je to funkční stavba 20. století a absolutně nevidím důvod, proč ji chránit jako kulturní památku," vzkázal památkářům Ladislav Nolde.

Nápad vybudovat na Podhůře zastávku dostal architekt Cyril Luhan, aby jeho maminka nezmokla při cestě do kravína.

Vedoucí odboru péče o památkový fond pardubického pracoviště Národního památkového ústavu Aleš Papáček ale tento názor nesdílí.

"Na unikátnosti přístřešku se shoduje nejen náš tým odborníků, ale i Petr Svoboda, vedoucí Metodického centra moderní architektury v Brně, který na stavbě zejména oceňuje kombinaci konstrukcí a použitých materiálů - zděná záda, ocelové sloupy, tenkou betonovou stropní desku a také řemeslné provedení, oblou stěnu," vysvětlil Papáček.

Stavba podle návrhu stavitele Cyrila Luhana potřebuje záchranu, jde o český unikát.Stavba podle návrhu stavitele Cyrila Luhana potřebuje záchranu, jde o český unikát.Zdroj: Milan Klicpera

Prohlašování staveb za kulturní památky má v gesci Ministerstvo kultury a to pečlivě zvažuje každý podaný návrh, s nímž musí souhlasit vlastník. "Proto v celé České republice není chráněna žádná jiná autobusová zastávka, pouze čekárny MHD v Brně," dodal památkář.

Stavba na rozcestí má po opravě šanci být připomínkou slavné éry architektury. "Bylo by záslužné pokusit se o záchranu této zastávky, popudem může být právě prohlášení za kulturní památku," je uvedeno v návrhu na prohlášení nemovité věci za kulturní památku, kterou město Chrudim zaslalo Národnímu památkovému ústavu.

Domácí hádka. Ilustrační foto
Drsný rozchod v Chrudimi. Stěhoval se od přítelkyně, zavolal si na pomoc policii

Autobusová zastávka Chrudim - Podhůra

Autor: architekt Cyril Luhan starší (1904–1973)

Jeho realizace v Chrudimi čítají více než sto obytných a úředních budov, např. čp. 482/III Hotelová škola, Husův sbor čp. 148/III, Městský úřad čp. 67/IV, rodinný dům čp. 552/II a čp. 553/II.

Město vyznamenalo Cyrila Luhana staršího In memoriam oceněním Osobnost města Chrudim v roce 2018.

Jako chrudimský stavitel působil od roku 1930 do roku 1948, kdy mu byla jeho firma s více než padesáti zaměstnanci znárodněna a rozsáhlý majetek v hodnotě čtyř milionů korun bez náhrady zabaven. Počátkem 50. let byl nuceně vystěhován ze svého domu na Podhůru - do bývalé letní vily čp. 138/III továrníka Friedricha (Bedřicha) Leopolda Poppera. Zde byl nucen bydlet od roku 1950 do roku 1969, v tomto období se podílel na výstavbě autobusové zastávky na Podhůře.