Od estetických problémů mohou potíže přerůst v otoky nohou, někdy se mohou dostavit pocity ztěžklých končetin nebo noční křeče, pokožka může pálit či svědit. Tyto příčiny narušeného krevního oběhu ale mohou přerůst i v závažnější komplikace, při nichž krevní oběh v končetinách může být zcela zablokován, nebo se krevní sraženina může utrhnout a způsobit potíže v plicích či srdci. Nejhorším možným důsledkem křečových žil jsou bércové vředy, které se mohou vytvořit v důsledku odumírání nevyživované tkáně.

Onemocnění křečových žil postihuje velkou část populace, častěji ovšem ženy: dvě pětiny z nich se podle odhadů potýkají s těmito problémy už před padesátkou. Mnozí lidé je mají na svých končetinách už od mládí.

Základním faktorem pro vznik křečových žil je dědičnost. Přirozeně oslabené žilní chlopně jsou tak handicapem, který vznik sraženin podporuje. Rizikovými faktory jsou ale také hormonální změny, těhotenství, stárnutí, obezita, úrazy končetin či dlouhodobé stání.

A jak předcházet vzniku či zhoršení onemocnění?

Pravidelně cvičit, aby se posílily končetiny a krevní oběh. Pomohou například chůze či běh. Hlídat si váhu. Kilogramy navíc jsou další zátěží pro nohy a krevní oběh. Nedávat při sezení nohu přes nohu. V poloze ležmo nohy podkládat. Vyhýbat se dlouhému sezení či stání. Pokud není zbytí, je vhodné při stání přenášet váhu z nohy na nohu a při sezení se alespoň jednou za půl hodiny projít.

Příznivě působí stahování končetin materiály, které poskytují žilní stěně potřebnou podporu. Je však zapotřebí, aby nikde neškrtily. Rizikovým faktorem pro vznik křečových žil může být i zácpa, proto se doporučuje konzumace dostatečného množství vlákniny. Pozor ale na sůl, sodík v ní obsažený přispívá k zadržování tekutin v těle.

Pokud už máte křečové žíly, buďte opatrní! Jestliže vám otékají nohy, nebo je jejich pokožka přecitlivělá, případně jste zaznamenali oběhové potíže, rozhodně navštivte lékaře!

(vab)