Aby ne, vždyť proti loňskému velkému celosvětovému finále v Austrálii proběhl náročný test v téměř domácím prostředí. „Soutěžící ale museli i nyní prezentovat veškeré znalosti v angličtině,“ vysvětluje Honzíček. Slovenského finále se účastnily dva týmy z pořádající země a po jednom z Polska, Maďarska a z České republiky. Čtyřdenní soutěž prověřila kromě zeměpisných vědomostí i celkový rozhled studentů a jejich schopnost uspořádat věci do souvislostí. „Pro vlastní testy byly vyhrazeny dvě až tři hodiny denně. Otázky se dotýkaly například i sportovní oblasti nebo historie,“ vzpomíná Honzíček. Účastníci se během čtyř dnů vypravili také na terénní exkurzi. Při té si udělali celkový obrázek o lokalitě, kde soutěž probíhala. „Měli jsme za úkol posoudit v okolí největší krásy, historické památky nebo infrastrukturu a v rámci soutěže pak navrhnout projekt na nejlepší využití regionu,“ dodává student. Během pobytu se našel čas i na výlety do Nízkých Tater nebo prohlídku Banské Bystrice. „Bylo to fajn. Teď mě ale čeká větší úkol – maturita,“ uzavírá Honzíček.

Mapy. Otisk modrých stužek řek. Bílé horské vrcholy se mění do hnědých plošek, úrodné nížiny tu získávají šťavnatě zelenou barvu… Domorodé kmeny křepčí vneviditelných hlubinách mapy kolem rodových ohnišť. Mapa prostě není jen kus papíru. Je to prostor pro fantazii, která se nad pokresleným listem tuhého kartónu může rozjet na plné obrátky. Pro znalce je dobrá mapa dobrodružstvím, knihou bez konce. Kam se na ni hrabou nekonečné serály plné předvídatelných příběhů… Mapy navíc zachraňují životy a zkracují cesty. Vzdávám hold mapám a všem lidem, kteří vnich hledají sami sebe.