Prvního mladíka přivedla do bytu v jednom chrudimském sídlišti Alenina dcera, představila ho jako svého kamaráda.

„Byl milý a vždycky jsme si dobře popovídali. Bydlel na vesnici u Chrudimi, jeho rodiče měli šest dětí a právě se rozváděli. Poprosil mne, abych si na něj vzala půjčku. Tak jsem šla do banky, kde mi peníze bez problémů půjčili. Dala jsem mu prvních padesát tisíc,“ začíná vyprávět oběť mladého muže, který ji poté nechal na pospas exekutorům.

Následovaly další úvěry, vždy se nějaký důvod k přesvědčení důvěřivé, psychicky nemocné ženy našel. Splácet jí přestal záhy. Přišel o práci a novou se mu údajně nepodařilo sehnat. Nepomohly prosby ani návštěva u rodičů. Žádní svědkové nebyli, předání peněz se uskutečnilo až na jednu výjimku vždy o samotě. Důkazy pro trestní oznámení chybí.

Smutný příběh, kterých je možná v současné době hodně, ale zdaleka nekončí.

Zakrátko navštívil paní Alenu kamarád mladíka, který se mu zřejmě svěřil, kde našel dobrý zdroj peněz. Přemluvil ji k dalšímu úvěru, půjčil si od ní počítač a vrátil ho bez útrob.

„Stydím se za to, co jsem udělala. Ale pomáhala jsem bližnímu, tak jsem to cítila,“ pláče žena u stolu plného výhrůžných dopisů od vymahačských organizací. Její dluh dosahuje 150 tisíc korun.

Každý čtvrtek studuje Bibli s knězem českobratrské církve. Je v invalidním důchodu kvůli psychickému onemocnění. Denně bere jedenáct léků. Dcera studuje, je silná astmatička. Medikamenty stojí měsíčně mnoho, k tomu je třeba platit nájemné a další výdaje. Co domácnost ušetří, ihned pošle věřitelům. Ale stále je to málo.

„Vím, že jsem udělala chybu. Každý den usedám k počítači a prosím firmy a podnikatele o finanční pomoc. Někdo si může říct, že jsem podvodnice. Proto jsem požádala Farní charitu v Chrudimi o záštitu. Moc mi pomohli, založili mi účet a případným dárcům vydají potvrzení,“ dodává Alena.

Její jméno má redakce Chrudimského deníku k dispozici, případný kontakt zprostředkujeme.