Počet trvale žijících stoupá tam, kde je to blízko do města. Příkladem jsou třeba Sobětuchy, jejichž obyvatelé to mají do Chrudimě pouhé tři kilometry. Zatímco v této obci v roce 1921 žilo 323 llidí, dnes už je to trojnásobek – Sobětuchy měly koncem loňského roku 961 obyvatel.
Překvapivě jsou na tom sousední Stolany, kterým za sto let klesl počet obyvatel z 465 na 381.

V úbytku lidí hraje roli vysoká dojezdová vzdálenost za prací. Jmenujme třeba městys Včelákov, který měl před sto lety 1156 obyvatel a dnes méně než polovinu – 543.

„Děláme všechno pro to, abychom lidi u nás udrželi a případně přivítali další zájemce o bydlení. Máme u nás devítiletou základní školu, právě připravujeme změnu územního plánu, ze které vyjdou stavební parcely. Zájemce o výstavbu domů evidujeme, máme i dva z Chrudimi,“ řekl starosta městyse Včelákov Jan Pejcha.

Udržet obchod či spořitelnu je mnohde neřešitelný úkol  

Vylidňování obcí a menších měst přináší jejich zbývajícím obyvatelům potíže. Mizí například zákazníci hostinských a obchodníků a ti tak musejí u svých provozoven nadobro stáhnout rolety. 

To platí třeba pro městys Žumberk, kde v roce 1910 žilo 749 lidí, zatímco vloni už zde přebývalo jen 249 stálých obyvatel. Historicky bývala v Žumberku škola i školka, fungovala tu až dvě pohostinství a donedávna tu byla otevřena i prodejna Jednoty. Školu ani školku tu už ale nenajdeme, zmizely i hospody a jedinou příležitost k nákupům teď představuje pojízdná prodejna. Za úspěch městyse lze považovat udržení nabídky poštovních služeb, byť za cenu každoroční dotace z rozpočtu městyse. 

Některá menší sídla se snaží přitáhnout nové obyvatele nabídkou parcel pro rodinnou výstavbu. To je i příklad Seče, kde žilo na konci první dekády uplynulého století 2917 lidí, zatímco vloni to bylo už jen 1684 obyvatel. „V samotné Seči žije okolo tisíce lidí a tento počet se nám daří v posledních letech stabilizovat. Problém ale představuje vylidňování našich nejmenších místních částí. Zde můžu zmínit například odstěhování pětadvaceti řádových sester z Hoješína, nebo úmrtí posledního stálého obyvatele Přemilova, čímž se nám tato nejmenší místní část úplně vylidnila,“ poznamenal starosta města Marcel Vojtěch. 

Vedení sečské radnice klade důraz na udržení a rozvoj místní základní školy a k nelibosti některých okolních obcí se do ní snaží přetahovat i žáky z okolních vesnic. „Úplnou samozřejmostí už je pro nás tisícikorunový příspěvek na dojíždění dětí. Rodinám žáků z okolních obcí dále vyplácíme za určitých podmínek až patnáctitisícový finanční bonus,“ potvrzuje sečský starosta Marcel Vojtěch. 

Se zánikem některých služeb se museli vyrovnat i v Trhové Kamenici. Tento městys v Železných horách obývalo v roce 1910 celkem 2092 lidí, zatímco vloni zde žilo jen 908 obyvatel. „Úbytek byl nastartován už dávným rozhodnutím o trasování železnice, která byla nakonec postavena přes Hlinsko,“ říká starostka městyse Iva Dostálová. Ve srovnání s podobně lidnatými sídly zde ale dál funguje pošta, najdeme tady základní školu, dvě restaurace i čtveřici obchodů. „Kdysi tu bývala i spořitelní přepážka, ale teď se nám nedaří vyjednat už ani bankomat. Na jeho provoz bychom totiž museli doplácet 30 tisíc korun měsíčně,“ dodala starostka.