Zacelení jizev nebylo snadné, po pěti letech však hlásí chrudimští lesáci splněno. „Následky vichru jsou stále vidět například na stavu některých cest, které ještě zbývá opravit. Ale co týče stromků, všechny holiny už byly nově osázeny," hlásí ředitel podniku Zdeněk Odvárka.

Péče potrvá řadu let

Vysazeno bylo 190 tisíc stromků, přičemž zalesnění a následná péče o každý hektar lesa přijde nejméně na 150 tisíc korun.

„Nákupem stromků totiž výdaje zdaleka nekončí. Porosty se dál musejí ožínat a oplocovat a jednotlivé stromky je také třeba natírat proti okusu. Tato péče trvá u jehličnanů sedm let, u listnáčů ještě o dva roky dále," vysvětluje Zdeněk Odvárka.

Hráz proti hmyzu

Kalamita však měla i kladný dopad, protože následná obnova výrazně urychlila tempo, jímž se do krajiny vracejí kdysi původní druhy dřevin. „Jedná se především o buky, duby a jedle, tedy o takzvané meliorační a zpevňující dřeviny, které musí podle zákona tvořit nejméně 25 procent výsadby. My však dosahujeme až 37 procent a nejde jen o porosty zničené Ivanem. Tato skladba dřevin přispívá k ozdravení lesa a vede také k jeho zvýšené odolnosti proti případným dalším větrným kalamitám," doplňuje Zdeněk Odvárka.

Pozitivní dopady zmiňuje i vedoucí CHKO Železné hory Vlastimil Peřina. „Půda ve smrkových monokulturách je obecně kyselá. V obnovených lesích kyselosti ubude, což přinese pestřejší druhové složení rostlin a živočichů a povede i ke snížení rizika kalamitního výskytu některých druhů hmyzu," domnívá se Vlastimil Peřina.