Rezistenci proti antibiotikům pozorují veterináři u zvířat plošně. „Resistentní kmeny bakterií se vyskytují v chovech hospodářských zvířat i u domácích mazlíčků,“ potvrzuje Petra Šínová, prezidentka Komory veterinárních lékařů České republiky. „Typicky u dojného skotu původci zánětů vemene, původci zánětů dýchacího a trávicího ústrojí u telat, prasat a drůbeže. U zájmových zvířat jsou také hojné záchyty resistentních bakterií způsobujících záněty různých orgánových soustav,“ přibližuje. Nejvyšší spotřeba takzvaných antimikrobik, kam antibiotika spadají, se vyskytuje v chovech prasat.

Opatření, které přijde v platnost v lednu příštího roku by podle komory veterinářů nemělo tuzemské hospodářské provozy výrazně ovlivnit. Už nyní je preventivní využívání antibiotik na ústupu. „V chovech hospodářských zvířat není běžnou praxí, bývá nahrazováno vakcinací, zlepšováním zoohygienckych podmínek a welfare chovaných zvířat, které omezují šíření onemocnění,“ potvrzuje Šínová. „ Plošné používání antibiotik se používá převážně pokud vypukne onemocnění ve skupinách zvířat výkrm drůbeže, prasat případně hromadný odchov telat,“ popisuje.

Náklady na veterinární péči se často mohou znenadání vyšplhat na tisíce, někdy i desítky tisíc korun, ne každý si ale takové výdaje může dovolit
Drahá návštěva veterináře? Náklady na léčbu mazlíčka může proplatit pojišťovna

Systémové sledování spotřeby veterinárních léčivých přípravků probíhá v tuzemsku od roku 2000, veterináři a Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) ho pravidelně vyhodnocují. Čísla za rok 2020 ukazují, že domácí spotřeba antimikrobik u zvířat je pod průměrem 31 evropských zemí. Což potvrzuje dlouhodobý trend. „Za desetileté období 2008 až 2018 byl v ČR zaznamenán pokles spotřeby antimikrobik u zvířat o přibližně padesát procent,“ uvádí ÚSKVBL.

Evropská unie řeší kroky proti zvyšování antibiotické rezistence a nadbytečnému užívání antibiotik ve své ekologické strategii pro oblast zemědělství a potravinářství nazvanou From farm to Fork. Problém se ale vyskytuje i v chovech zájmových zvířat -domácích mazlíčků. Veterináři často pozorují, že majitelé se antibiotik dožadují i ve chvílích, kdy to není třeba. A to i z finančních důvodů. „Dopátrat se přesné veterinární diagnózy je někdy velmi komplikované a nákladné. Například stěry, hematologická vyšetření, kultivace,“ popisuje veterinář Jiří Žák. Zatímco v lidské medicíně jsou hrazené ze zdravotního pojištění, ve veterinární péči jde plná výše účtu za majitelem zvířete. „Někteří se proto raději domáhají antibiotik, která jsou levnějším řešením,“ shrnuje veterinář. Připouští, že chyba je i na straně veterinářů, kteří k ordinování antibiotikům přistoupí. Vždy by měl veterinář rozmyslet, zda je jejich nasazení nutné. „Vždy je potřeba odborná indikace. Určitě to není potřeba při neinfekčním průjmu, kdy většinou stačí odstranit stravovací chybu, ale tohle je přesně případ který se často děje. Naopak na místě jsou antibiotika ve chvílích, kdy nezabírají léky, zvíře trpí v horečce, má otevřené rány,“ popisuje.

Kočka. Ilustrační foto.
Problém toulavých koček: Lidé je opustí na poli i u plotu, kastraci podceňují

Tlak na snižování spotřeby antibiotik komora veterinářů spíše vítá a prostor pro další omezení ještě vidí. „Stále je prostor a to zvyšováním životní úrovně zvířat, preventivní vakcinací, uvážlivým používáním antimikrobik ideálně na základě laboratorních stanovení citlivostí,“ vyjmenovává Petra Šínová.

V části Evropské unie se ale proti strategii veterináři i chovatelé před časem vymezili a podepisovali petice, když byl v létě rámci Evropského parlamentu podán pozměňovací návrh, který by antibiotika omezil i během léčby, kde naopak veterináři užití vidí jako nezbytné. Návrh ale v září přijat nebyl.