Na madridské skládce Colmenar Viejo denně zhruba stovka nákladních aut vysype domovní odpad do jámy, kterou pak bagry zahrnou pískem. Stovky čápů bílých si postavily až metr široká hnízda na střechách a ve zvonici nedalekého kostela, a hnízdí dokonce i na pouličních lampách, uvedla agentura AP.

„Je to čapí ráj, protože tu mají trávu, louky, a pak skládku, takže tady mají všechno, co potřebují,“ říká Alejandro López García. Madridskou populaci čápů studuje v rámci doktorátu na madridské univerzitě Complutense.

Vědci podle sčítání na podzim 2020 zjistili, že ve Španělsku žije 36 217 z přibližně 450 tisíc evropských čápů bílých. To z něj dělá spolu s Polskem nejoblíbenější hostitelskou zemi pro tento ptačí druh na kontinentě.

López García uvedl, že jen v oblasti Madridu jeho pracovní skupina nedávno napočítala 2300 hnízdících párů, zatímco v roce 1984 jich bylo zaznamenáno jen 200. Je pravděpodobné, že teploty budou i nadále stoupat, což znamená, že díky mírnější zimě bude v Madridu zůstávat čím dál vyšší počet čápů. Jiné druhy, jako například vlaštovky, už také nemigrují dál na jih do Afriky.

Vědci z Technické univerzity v Curychu předpověděli, že průměrná teplota v nejchladnějším měsíci španělského hlavního města se do roku 2050 zvýší o 3,1 stupně Celsia.

Mezi odpadky číhá nebezpečí

Čápi se živí hmyzem, drobnými hlodavci a červy, které vytahují z odpadků a doplňují si tak svůj jídelníček. Ovšem mezi odpadky číhá na bájeslovného ptáka nosícího děti nebezpečí.

„Díky lepšímu počasí a vyšším teplotám mají čápi k dispozici více hmyzu a červů,“ upozorňuje ornitolog Blas Molina, který spolupracuje se španělskou ptačí charitou SEO/Birdlife. „Mláďata i dospělí jedinci ale každoročně hynou, protože pozřou plasty nebo gumu, které považují za červy,“ dodává.

„V mnoha případech se jim nohy zamotají do plastových šňůr, které jim přeruší přívod krve, což také vede ke smrti.“

Negativní dopady stravování čápů na hromadách odpadků se dostávají i k lidské populaci. Čápi z celé Evropy se v zimě stále vydávají na krátký skok na jih, ale pokud se krmí na místech, kde jsou odpadky, pak se potenciálně toxické chemikálie mohou přenést do nádrží a zdrojů pitné vody, u kterých se cestou zastaví. „Všechny znečišťující látky, které tam jsou, anebo potenciálně toxické sloučeniny, končí v těchto vodách,“ vysvětluje López García.

Svým hnízdištím zůstávají věrní 

Čím dál viditelnější je podle něj i trend, kdy si čápi stavějí hnízda mimo tradiční mokřady v oblastech poblíž měst. Tito velcí ptáci jsou svým hnízdištím věrní, vracejí se na ně rok co rok - a nyní se jejich populace soustřeďuje kolem skládek po celém Španělsku. To může vést k problémům.

„Když se objeví dvě čapí hnízda na vesnickém kostele, na obecním úřadě nebo na radnici, je to v pořádku. Ale pokud stoupne koncentrace hnízd na tři desítky, tak to může lidem začít vadit,“ přiznává López García.