Epilepsie je onemocnění nervového systému. Jejím typickým projevem jsou křečovité záchvaty, které jsou v mozku vyvolávány nadměrnými elektrickými výboji. Jde o chronický stav, kdy jsou záchvaty opakované. Pokud tedy zvíře prodělá jeden záchvat, nemusí ještě jít o tuto nemoc.

Epilepsii u svého psa řeší například paní Kateřina z Ústí nad Labem. „Je to stres, kdy to přijde znovu a jak to dopadne. Bojíme se ho nechat samotného, aby si neublížil, takže pro něj sháníme hlídání, když u něj zrovna nemůže být nikdo z rodiny,“ svěřila se žena.

Podoby epilepsie

Epilepsie může mít mnoho příčin. Dělí se na primární, sekundární a idiopatickou. Primární je způsobena onemocněním tkáně mozku, které má na svědomí nádor, infekce nebo třeba mozková příhoda. Sekundární pak jiným onemocněním mimo mozku. Jednat se může o onemocnění srdce, jater, hypoglykemii a jiné choroby. U těchto onemocnění je vysoká pravděpodobnost, že epileptické záchvaty po vhodné léčbě úplně ustanou, protože je způsobuje právě jiná choroba.

To ale není možné v případě idiopatické epilepsie. Zde dochází k nadměrným elektrickým výbojům v mozku kvůli onemocnění nervové soustavy, a tak vznikají typické křeče. Idiopatická epilepsie je nejčastějším chronickým neurologickým onemocněním u psů.

„Pro stanovení diagnózy potřebujeme znát, jak záchvaty vypadají, kdy se objevily poprvé, co jim bezprostředně předchází, jak jsou časté. Velmi nám pomáhá, když majitel pořídí videozáznam záchvatu. Následuje podrobné neurologické vyšetření, biochemické a hematologické vyšetření. Pro zpřesnění a potvrzení diagnózy je někdy nutné přístrojové vyšetření pomocí EEG (elektroencefalograf) a MRI (magnetická rezonance),“ uvádí na webu veterinární kliniky Metropolevet vedoucí lékař Samuel Evinic.

Jak poznat záchvat

Záchvat zpravidla začíná ztuhlostí svalů, poté zvíře ztrácí vědomí, ulehá na bok s křečovitě nataženými končetinami a zakloněnou hlavou. Přidá se třes hlavy, končetin i celého těla. Časté je také cvakání zuby, při kterém dochází k poranění jazyka. Záchvat může trvat jen několik sekund, ale i několik minut. Pak křeče ustávají, zvíře se uvolní, začne pravidelně dýchat a vrací se mu vědomí. Při silnějších a déletrvajících křečích by měl majitel zvířete zavolat veterináře. Některé záchvaty ale mohou být klidnější, pes při nich jen strnule stojí, nehýbe se a hlasitě dýchá.

Při záchvatu je potřeba zachovat klid, odstranit z dosahu zvířete všechny potenciálně nebezpečné předměty a nesnažit se křečím bránit, ani zvířeti cokoli vkládat do tlamy. Po záchvatu přichází únava, dezorientace, hlad a žízeň. Záchvaty totiž odebírají velké množství energie, a tak se pravděpodobně mazlíček ihned odebere k nezvykle dlouhému spánku.

Majitelé zvířat s epilepsií by měli dbát na pravidelné návštěvy veterináře. Potřeba je kontrolovat průběh nemoci pravidelným podáváním léků a pokoušet se záchvatům předcházet sledováním, co je způsobuje. Stejně jako lidé s epilepsií, i mazlíčci dostanou v rámci léčby antiepileptika, která sníží frekvenci záchvatů na minimum.

Dávka léků je u každého pacienta individuální, cena léčby se tedy může pohybovat od několika stovek až do několika tisícikorun měsíčně. „U málokterého pacienta se nám podaří docílit stavu, aby už nikdy neměl záchvaty. Za úspěch léčby považujeme zeslabení záchvatů a snížení jejich četnosti. U malých a středních plemen se zdá být úspěšnost terapie mnohem vyšší než u plemen velkých, kde je epilepsie velmi těžkým problémem,“ doplnil veterinář.