Po odletu ze zimoviště pod Saharou se jiřičky i vlaštovky zpravidla vracejí na místo, kde se narodily.

„Především jiřičky jsou na svá hnízdiště silně vázané. Celé generace obývají tentýž objekt po desítky let. Oba druhy si staví hnízda prakticky výhradně na lidských stavbách. Vlaštovky uvnitř, nejčastěji ve stodolách, dílnách, garážích, průmyslových halách, průjezdech či zemědělských objektech a stájích. Jiřičky naopak na vnějších zdech budov, nejčastěji pod římsami, v okenních nikách nebo v zapuštěných lodžiích,“ uvedl odborník na ochranu ptáků v zástavbě Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické.

Ornitologové apelují na veřejnost, aby jiřičkám a vlaštovkám pomohla vytvořit bezpečné prostředí k životu. Pokud mají lidé obavy z trusu, který se bude hromadit pod hnízdem, stačí pod něj umístit podložku, jež jej zachytí.

„Podložku z libovolného materiálu – dřeva, překližky nebo plastu, širokou 20–30 cm, umisťujeme alespoň 30 cm pod hnízdem, aby nesloužila jako posed pro predátory. Po vylétnutí mláďat se pak dá jednoduše vyčistit,“ doplnil Viktora.

Nádoba s mokrou hlínou může pomoci

Pomoci je možné i se stavbou hnízda, například přípravou nádoby s mokrou hlínou. „Oba druhy potřebují bláto, které dobře lepí. Každý z nás jim může pomoci tak, že na zahradě připraví nádobu s hlínou, kterou zalije vodou. Případně na záhonech vytvoří kaluže s bahnitými břehy. Pokud jsou jiřičky a vlaštovky v okolí, zdroj bláta najdou. Alternativou je umístění umělých hnízd,“ radí Gabriela Dobruská z ČSO.