Podívejte se, jak se před pár lety zabydlovali dva samečci v Zoo Praha

Zdroj: Youtube

Kagu chocholatý je pro svůj vzhled často přirovnáván k volavce. Ve skutečnosti však nemá žádné známé blízké příbuzné. „Jedná se o jediný druh rodu kagu z monotypické čeledě kaguovití,“ připomíná internetová encyklopedie Wikipedia.

Tento extrémně vzácný pták se ve volné přírodě vyskytuje pouze na Grande Terre, hlavním ostrově Nové Kaledonie v jižním Pacifiku. „Je velký asi jako kuře a žije v deštných pralesích i sušších lesích,“ píše na svém webu San Diego Zoo Wildlife Alliance, zoologická zahrada, která se podílí na záchraně tohoto fascinujícího tvora.

Škodná jménem člověk

Smutným faktem je, že kagu je dnes na pokraji vyhynutí. V roce 2019 byl zařazen na Červený seznam ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody. Podle průzkumů žije posledních ani ne tisíc dospělých jedinců. Ohady počtů se pohybují od 252 do 840 kusů.

Čím červenější má uakari tvář, tím lépe
Plešaté opice uakari jsou jako příšery z džungle. Čím červenější lebka, tím lépe

Asi není příliš překvapující, že tím, kdo stojí za téměř vyhynutím tohoto nádherného zvířete, je člověk. Pro nelétavého ptáka, který ve svém teritoriu neměl žádné přirozené nepřátele, se staly osudnými zavlečené druhy predátorů; konkrétně psi, kočky, prasata a krysy.

Kagu chocholatému rozhodně nesvědčí ani necitlivé hospodaření jako kácení lesů. „Také jeho korunka slávy – chocholické peří – byla v 19. století tak ceněna výrobci dámských ozdobných klobouků, že byl kagu téměř vyhuben,“ zmiňuje zoo v San Diegu.

Půvabný duch lesa

Ačkoli právě dlouhá chocholka na hlavě je znakem, kterého si na kagu chocholatém člověk všimne jako první, zajímavý je z mnoha dalších důvodů. Jeho tělo pokrývá speciální druh takzvaného prachového peří. To se vyznačuje tím, že vytváří speciální prášek, díky němuž je peří naimpregnované a čisté i ve vlhkém prostředí deštných pralesů.


Nahrává se anketa ...

Za povšimnutí určitě stojí i zářivý zobák. „Je silný a špičatý; ideální pro mělké hrabání v listí a mezi kameny, kde kagu hledá svou oblíbenou potravu – larvy, pavouky, stonožky, probuky, šváby, mnohonožky, hlemýždě, červy i ještěrky,“ vysvětluje San Diego Zoo Wildlife Aliance s tím, že nosní dírky překrývají speciální kožní laloky zabraňující vniknutí nečistot.

Kagu má u kořene zobáku dokonce hmatové vousky.

Díky dlouhým nohám se umí nelétavý kagu velmi rychle pohybovat i v náročném terénu.Díky dlouhým nohám se umí nelétavý kagu velmi rychle pohybovat i v náročném terénu.Zdroj: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 3.0

Svůj význam mají samozřejmě i dlouhé nohy, na nichž se dokáže rychle pohybovat náročným lesním terénem. K orientaci v šeru hustého porostu mu zase pomáhají velké tmavočervené oči.

Domorodé slovo pro kagu je kagou, což lze přeložit jako „duch lesa“.

Taneček k odlákání pozornosti

Na nelétavého ptáka má kagu poměrně velká křídla, která hrají velmi důležitou roli při ochraně mláďat. Pokud má rodič pocit, že je jeho potomek ohrožen, mlátí plně rozevřenými křídly o zem, jako by byl zraněný. Tím na sebe nejen strhává pozornost predátora, ale ukazuje v plné kráse i tmavé proužky, které mohou potenciálního nepřítele zastrašit.

Na nelétavého ptáka velká křídla slouží k ochraně mláďat před predátory, vyrovnávání rovnováhy při pohybu i okouzlení opačného pohlaví v období páření.Na nelétavého ptáka velká křídla slouží k ochraně mláďat před predátory, vyrovnávání rovnováhy při pohybu i okouzlení opačného pohlaví v období páření.Zdroj: Wikimedia Commons, Frank Liebig, CC BY-SA 3.0 DE

Velká křídla ptakům pomáhají také udržovat rovnováhu při šplhání a skákání přes kameny či další nerovnosti v terénu.

Svou roli hrají samozřejmě i při námluvách. Působivý „svatební taneček“ zahrnuje vedle roztahování křídel i vztyčování chocholek na hlavě.

„Ptáci žijí samostatně a teritoriální páry tvoří pouze v období množení a péče o mláďata. V době párového soužití obsazují deseti- až třicetihektarová teritoria. Po námluvách si stavějí páry hnízda na zemi pod kořeny a kameny nebo v husté vegetaci. Samice snáší jen jedno vejce podobné slepičímu, o něž se starají oba rodiče,“ popisuje server Ostrov zvířat s tím, že mládě je na rozdíl od rodičů světle hnědé. Toto zbarvení mu poskytuje perfektní maskování mezi listím a hlínou.

Něco mezi kokrháním a štěkotem

Zatímco dospělého jedince od mláděte rozeznáte snadno, samci a samičky se vzhledově prakticky neliší. Rozdíl je však doslova slyšitelný. Zpěv, který připomíná kohoutí kokrhání a štěkot psa zároveň, je u samiček znatelně kratší a rychlejší než u samců.

Malabarská obří veverka se pyšní nádhernými barvami
Největší veverka světa je jedním z divů přírody. Měří přes metr

Zajímavostí je i to, že v období rozmnožování zpívají páry společně takzvané ranní duety. Až patnáctiminutovým synchronizovaným zpěvem oznamují celému širému okolí, že obsadili teritorium.

„Ptáci zpívají po celý rok, ale častěji v období rozmnožování. Kagu také syčí a vydává tiché, kdákavé zvuky,“ upřesňuje San Diego Zoo Wildlife Aliance.

V Evropě chová kagu chocholatého pouze šest zoologických zahrad. Koncem roku 2018 získala dva samce z Vogelparku Walsrode v Německu Zoo Plzeň. Zároveň dorazili dva samci i do pražské zoo. Zdroj: Zoo Plzeň

Svým zpěvem a chováním uchvátili tito ptáci i Miroslava Bobka, ředitele Zoo Praha. „Nikdy nezapomenu na první setkání s našimi dvěma samečky. Tihle svrchu šedě a zespodu světleji zbarvení ptáci s výraznýma velkýma očima se střídavě napřimovali, skláněli hlavy a na nich roztahovali velké, široké chocholky. Jeden odvážněji a druhý trochu opatrněji se ke mně pak přibližovali a zvláštními kvokavými hlasy si se mnou povídali. Opravdu velký zážitek,“ přiznal okouzlený ředitel zoo.

Mohlo by se vám líbit:

Zdroj: Deník/Jiří Štraub
Nejrychlejší ryba světa by ovládla i českou dálnici