Z celého roku je to právě jaro, kdy se šance na setkání člověka s hadem zvyšuje nejvíc. „V tomto období vyhledávají hadi partnera k páření. Mají svoje místa, kam se stahují, a na těch je můžeme potkat i ve vyšší koncentraci. Po páření se rozlezou dál, každý po svém - samička a samec zvlášť,“ popsal herpetolog a jednatel Herpetologické stanice v Hradci Králové Roman Rozínek.

Letošní sezona na datum v kalendáři nečekala a nebývale teplý začátek jara hady probudil brzy. „Letos už jsou dávno venku, jen za minulý týden jsem potkal tři užovky,“ potvrdil Rozínek.

Vyhřívání se nesmí přehánět

Neznamená to ale, že po zbytek roku už o hady nezavadíme. Jsou to studenokrevní živočichové a rádi se vyhřívají. V létě je proto v přírodě můžete vidět třeba na různých holinách a slunných místech. „Takovým testem k tomu, zda se hadi budou vyhřívat, nebo ne, je osahání kamenů a dřeva. Pokud jsou teplé, hadi na ně vylezou,“ prozradil odborník.

V Amazonském pralese našli dosud největšího známého žijícího hada:

Během roku na hady nenarazíte jen v lese a na loukách. Velmi dobře se vám mohli plazi zabydlet také na zahradě. Hromady se dřevem, kamením, kopky listí a především kompost, který je zdrojem tepla, je lákají.

Příliš vysoké teploty nebo sucho ale paradoxně hady oslabují. Hrozí i jejich přehřátí. „V takových případech u nich existuje mechanismus, který se nazývá estivace neboli letní spánek. Zpomalí se při něm metabolismus, upraví dýchání a šetří se energií. To brání dehydrataci,“ vysvětlil jev Rozínek.

close Užovka objoková info Zdroj: Jiří Řehounek zoom_in Užovka objoková

V České republice se v druhové skladbě hadů za dlouhé roky nic nemění. Pořád platí, že ve volné přírodě žije pět druhů. Čtyři užovky – stromová, podplamatá, obojková a hladká.

A jediný jedovatý druh - zmije obecná. S vývojem medicíny, vědeckého poznání a ústupem lidové tvořivosti z ní už ale přestává být obávaný strašák.

Fatální většinou kousnutí není. „První pomoc v případě uštknutí zmijí není nijak sofistikovaná. Dnes už se nedoporučuje ani škrcení, v žádném případě vysávání jedu,“ popsal mluvčí Zdravotnické služby hlavního města Prahy Karel Kirs. Hlavní je vyhledat lékařské ošetření a do té doby zachovat klid. „Důležité je omezit pohyb a určitě se vyhnout konzumaci alkoholu a kofeinu, které zrychlují krevní oběh,“ doplnil.


Nahrává se anketa ...

Vážné riziko v podstatě hrozí jen těm, kteří jsou alergičtí na hadí toxin. Nevýhodou je, že dokud vás had neuštkne, patrně o tom nebudete vědět. U zdravých lidí je ale pravděpodobnost úmrtí velmi malá. Už proto, že zmijí jed není dostatečně silný.

„Udává se, že zmije obecná má maximálně deset miligramů jedu v dávce. Pro člověka je smrtelné množství šestnáct miligramů. Zmije navíc při uštknutí neuvolní jed všechen, ona si ho nechává primárně pro lov kořisti, uštknutí člověka je obranný manévr a s jedem při něm šetří,“ přiblížil herpetolog Rozínek. Množství jedu, které se přenese do člověka, se tak pohybuje okolo tří, čtyř miligramů, tedy asi čtvrtiny smrtelně nebezpečné dávky.

Mohou hadi při páření prožívat rozkoš? Vyloučeno to není:

Nepřímo to potvrzují i statistiky. V letech 2012 až 2022 Český statistický úřad zaznamenal jedno úmrtí po uštknutí jedovatým hadem. A v tom zmije obecná byla nevinně. V říjnu 2018 uštkla třicetiletou ženu exotická mamba zelená.

Hady loví mýval i kočky

Člověk ve výsledku škodí hadům daleko víc než oni jemu. Odborníci se shodují, že hadů, ale i dalších plazů a obojživelníků, v Česku ubývá. Důvodem je i rozšiřování lidských sídel. „Zástavbou mizí jejich biotop a ubývá potravy. Projevuje se také změna hospodaření, nejsou holiny, na polích ubývá hnoje, který je pro hady perfektním líhništěm,“ poznamenal Rozínek.

Všech pět druhů hadů, kteří v Česku žijí, je chráněno. Populace užovky stromové, někdy zvané Aeskulapova, je dokonce kriticky ohrožená. V Poohří vede záchranný program Environmentální institut Srdce Poohří v Osvinově nedaleko Karlových Varů. „V Česku se tento had vyskytuje pouze v Poohří, Podyjí a Bílých Karpatech, populace v Poohří je navíc izolovaná. Užovky stromové z přírody rychle mizí. Mohou za to auta i tlak predátorů,“ vysvětlil před časem pro Deník ředitel institutu Karel Janoušek.

Složení hadích jedů je značně proměnlivé: 

Predátory jsou zejména invazní druhy živočichů. Na hady mají spadeno mýval severní, psík mývalovitý nebo norek americký. A také kočky. „Obliba koček v městských aglomeracích stoupá a máme vypozorováno, že kočka je pro hady obrovský predátor. Narozdíl od zmíněných šelem navíc loví pro zábavu, ne z hladu. Takže počet jejich úlovků může být větší,“ doplnil herpetolog Rozínek.

Pokud tedy v přírodě uvidíte hada, nebo je dokonce najdete na své zahradě, není třeba panikařit. Můžete se vykřičet podle libosti, protože hadi jsou hlušší. Ale určitě s nimi nemějte špatné úmysly. Zaprvé to zákon zakazuje a za druhé… v ohrožení jsou plazi. Pro narovnání vztahů postačí kbelík a přenesení jinam. Nebo uzavřete smír a vyhraďte na části pozemku hadům plaziště nebo hadník. Návodů najdete na internetu spoustu.