Kliknutím zvětšíteTakový scénář zažívá na silnicích řada řidičů. Střety se zvěří patří k nejčastějším příčinám dopravních nehod. Říjen a květen patří mezi nejrizikovější měsíce v roce, zvěř nám ale může zkřížit cestu prakticky po celý rok. Cestování se často mění v adrenalinový zážitek.
„Ke srážce se zvířetem může dojít ve kteroukoliv denní dobu. Přesto bychom si měli uvědomit, že například vysoká zvěř má tendenci pohybovat se i v blízkosti silnic především za svítání a za soumraku. Zvíře je při nočním oslnění světlomety vozidla dokonale zmateno, a zůstává strnule stát na vozovce a neutíká. Právě u vysoké bychom měli být obzvláště pozorní v období, kdy dochází k páření, tedy v říjnu až prosinci,“ uvedli koordinátoři bezpečnosti silničního provozu (BESIP) ministerstva dopravy.
Počet střetů se zvěří na silnicích dlouhodobě roste. Zatímco v roce 2009 došlo k 3084 srážkám se zvířaty, z toho z naprosté většiny právě s lesní zvěří, v roce 2014 už to byl více než dvojnásobek a rok 2018 přinesl 12 871 střetů. Následky nehod přináší nejen škody v řádech stamilionů, dochází při nich ale také k úhynu sražených zvířat a ke zranění nebo zřídka i k usmrcení lidí.
„Ačkoli závažnost těchto nehod nepatří k nejvyšším, většinou se jedná převážně o nehody s hmotnou škodou, nárůst počtu srážek se zvěří je alarmující,“ řekl již dříve vedoucí Samostatného oddělení BESIP Tomáš Neřold.
Výše škod se zvyšuje
Od loňského října do letošního března však podle SRNA indexu počet nehod meziročně poklesl. V tomto období došlo k 5776 srážkám, zatímco o rok dříve ve stejném období k 6980. Za nižším počtem nehod je koronavirová pandemie a s ní spojený nižší provoz na silnicích. Čísla se tak sice meziročně snížila, i tak jsou ale střety velmi časté s ohledem na fakt, že je zvěř v drtivé většině míst v republice přemnožená.
Také výše škod se pravidelně zvyšuje, to je však také spojeno s tím, že Češi jezdí čím dál novějšími a dražšími vozy. „Průměrná škoda činila 41 tisíc korun. Evidujeme však i takové střety, za jejichž opravu pojišťovna vyplatila i 800 tisíc korun,“ sdělil ČTK Patrik Nauš, manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel v Generali České pojišťovně.
Výše škod také záleží na tom, se kterým zvířetem se auto střetne. Nejčastěji pod koly končí srnčí zvěř, a to zhruba z 80 procent všech případů, nejnákladnější bývají škody způsobené srážkou s divokým prasetem.
Nejrizikovějším místem v republice se podle SRNA indexu letos ukázal úsek silnice 133 mezi Janovem a Horním Jiřetínem v Ústeckém kraji. Od října 2020 do března 2021 se tu odehrálo 14 srážek se zvěří, škoda se vyšplhala na 470 tisíc korun. Druhým nejnebezpečnějším úsekem je v Česku lesní úsek silnice I/12 v katastru Prahy. Přinesl 13 srážek a škodu 740 tisíc korun. Třetí nejrizikovější je silnice I/13 v katastru obce Skalice u České Lípy v Libereckém kraji. Ve sledovaném období tu došlo k 10 střetům a policisté vyčíslili škodu na 270 tisíc korun. Jde přitom o úsek, který měří pouhých 180 metrů.
Instalace pachových zradidel
Kolizím se zvěří se snaží předejít Lesy ČR a myslivecká sdružení. Podél frekventovaných silnic instalují takzvaná pachová zradidla. Ta mají zabránit zvěři přeběhnout silnici nebo ji alespoň zbrzdit. „Zradidla se instalují na kmeny stromů nebo kůly podél cest se silným repelentem,“ vysvětlila mluvčí státních lesů Eva Jouklová.
A co radí řidičům odborníci z BESIP? Buďte opatrní především v místech, kde se výskyt zvěře dá předpokládat. Pokud vidíte zvěř u silnice, přepněte na potkávací světla, aby nebyla oslněna, případně ji nechte přejít. Počítejte i s tím, že zvíře nemusí být samo. Pokud už střetu se zvířetem nemůžete zabránit, doporučují intenzivně brzdit a vozidlo držet v přímém směru jízdy. Při čelním střetu sice dojde k poškození vozu, ale jeho konstrukce zabrání zranění posádky.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
